Opavské hokejistky chtějí další tituly

Hokej patří k nejsledovanějším kolektivním sportům u nás. Nicméně o tom ženském se příliš nepíše. Možná i proto, že hokej většina fandů chápe jako kontaktní sport, často plný agresivních a nebezpečných zásahů, které k „něžnému“ pohlaví jednoduše příliš nesedí. Od sezony 1995-96 konkurují opavským hokejistům i hokejistky. A nutno říci, že velice úspěšně. „Už v roce 1998 jsme vybojovali bronzové medaile a o čtyři roky později dokonce mistrovský titul, který jsme od té doby vyhráli ještě čtyřikrát,“ vyjmenovává úspěchy trenér opavských hokejistek Stanislav Plánka. Plánka je bývalý brankář Opavy, který se k ženskému hokeji dostával pozvolna. „Do klubu mě přivedla hlavně zvědavost. Přišel jsem i se svou dcerou a začal pomáhat s trénováním brankářek. V té době vedl oddíl ještě kouč Hartoš, po kterém jsem vedení hokejistek převzal,“ uvedl Plánka. Po úspěších opavských hokejistek spousta hráček ochutnává mezinárodní hokej v reprezentačním dresu. A jak už to ve sportu bývá, následovaly i odchody těch nejlepších. „Z úspěšného kádru nám zbylo jen torzo. Holky houfně odcházely do Slavie Praha. V podstatě jsme zase na začátku. Stále probíhá nábor a zapracování nových hráček do kádru. Jsme mladý tým s velkou perspektivou a naše velké chvíle nás teprve čekají. Odhaduji to ale na dva až tři roky tvrdé práce,“ konstatuje trenér. Výsledky Plánkovy práce s děvčaty jsou však patrné již nyní, neboť pět hráček rozličných věkových kategorií bylo opět nominováno do reprezentace České republiky. Ženský hokej u nás je velice mladý sport. První týmy vznikaly až před rokem 1989 a soutěž se hrála turnajovým způsobem. „Teprve v roce 1996 se přešlo k variantě jedné velké ligy. V současné době se v České republice hraje jedna liga rozdělená na tři části. Dvě české a moravská část. Závěrečná fáze sezóny se hraje systémem play off, do kterého postupují tři nejlepší týmy z Čech a vítěz moravské části soutěže,“ vysvětluje systém Stanislav Plánka. Kouč dále vysvětluje i odlišnosti od mužského a ženského hokeje. „Ženy musí povinně používat celoobličejový kryt a ochranu krku. Také hra do těla, neboli bránění soupeři vlastním tělem, není povolena v takové míře jako v mužském hokeji. Holky se umí ale taky pěkně mydlit, mnohdy rozhodčí, navyklí pískat muže, zapomínají trestat zakázanou hru tělem, a tak jsou k vidění zajímavé zákroky,“ uvádí Stanislav Plánka. Co ale není v ženském hokeji vidět, jsou šarvátky. Mužům když se něco nelíbí, shodí jednoduše rukavice a jdou do sebe. „Ne, to skutečně neuvidíte,“ sdělila dcera trenéra Plánky Tereza Plánková. Ta momentálně hraje hokej v Anglii v týmu Chelmsford. „V Anglii už vůbec neuvidíte ani žádný bodyček. Rozhodčí vše trestají,“ uvádí Plánková. Mladá hráčka do zahraničí nejdříve odjela, aby se naučila řeč. Postupně jí ale hokej začal chybět. „Chtěla jsem hrát hokej i v Anglii a nakonec to dopadlo tak, že jsem si našla práci a zakotvila natrvalo. Ale hokej v Čechách je určitě kvalitnější. I zázemí kolem sportu je na jiné úrovni. Stadiony i atmosféra je v Čechách lepší, ale já si v Chelmsfordu hokej užívám více. Nejsem ničím svázaná a v Anglii se hraje pro zábavu,“ prozradila mladá hráčka, kterou k hokeji přivedl její otec. „Hokej jsem si vybrala úplně automaticky. Viděla jsem, že hokej hraje táta a nebylo co řešit,“ sdělila Plánková. „Volejbal nebo basketbal je pro mě nuda,“ dodala.