Operátorům se v Evropě uleví, Googlu a spol. naopak

Gunther Oettinger

Gunther Oettinger Zdroj: ctk

E15.cz z Bruselu: Lobbisti a právníci zahraničních technologických firem a evropských telekomunikačních operátorů jsou posledních pár týdnů v pozoru. V Bruselu se chystá převzít vládu nad evropskou digitální agendou nový tým eurokomisařů. Zdá se, že zatímco Google, Facebook či Apple čekají horší časy, operátoři by se naopak mohli mít alespoň o trochu lépe.

Nový komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger odmítá mluvit anglicky a nejinak tomu bylo také při jeho nedávném „grilování“ před evropským parlamentem. Už dříve jsme psali o Oettingerových náznacích, že to zejména americké internetové firmy nebudou mít úplně lehké. Pochyby o tom nemohou být ani po zmíněném tříhodinovém grilování.

Oettinger podle zákulisních informací není příliš nadšený z úpadku dřívějších evropských telekomunikačních gigantů typu Nokia a chce tak „ochránit“ zdejší trh tím, že to ztíží americkým hráčům. Zároveň chce podpořit budování tohoto typu průmyslu.

Musíme hrát ligu mistrů

„Musíme soupeřit v lize mistrů, to ale v současné době neděláme. Evropa má mnoho aktiv v oblasti digitální ekonomiky, ale za Spojenými státy zaostáváme,“ zmínil německý eurokomisař. „Potřebujeme minimálně dvě nebo tři globální společnosti v každém sektoru, pokud chceme soupeřit na globálním trhu.“

Jak toho docílit? Oettinger chce dokončit myšlenku a koncepci, kterou aktivně propagovala jeho předchůdkyně Neelie Kroes, tedy takzvaný propojený kontinent (Connected Continent). To vedle potřebné legislativy znamená také více investic do budování vysokorychlostního internetu.

Nový eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger.Nový eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger.

Tady se opět ukazuje, že zatímco Neelie Kroes byla noční můrou mobilních operátorů, Oettinger jim jde výrazně víc na ruku. Zmínil totiž potřebu méně regulací a naznačil, že je třeba umožnit velkým evropským operátorům fúzování.

„Hlavní investice [do budování sítí] musí přijít ze soukromého sektoru,“ sdělil Oettinger s tím, že aby se tak stalo, investoři potřebují volnější ruce. S tím souvisí i jeho stanovisko k síťové neutralitě. V tomto ohledu eurokomisař dost kličkuje, řekl ale, že „podporuje jednoduchý přístup uživatelů k internetu, ale také právo firem profitovat na jejich investicích“. O čisté síťové neutralitě tedy nemůže být řeč.

Hlavně ochránit data

Oettinger pronesl i velice zajímavou věc, vyjádřil se totiž k nedávnému úniku fotografií známých tváří na internet. „Kdokoliv je natolik hloupý, aby dal svoje vlastní nahé fotografie na internet, nemůže očekávat, že ho ochráníme,“ řekl s tím, že „hloupost nelze ochránit“. Což může být jeho názor, který ovšem příliš nekoresponduje s tím, jak celá Evropská komise o ochraně dat zdejších občanů mluví.

Pro další dva eurokomisaře, kteří budou do digitální agendy promlouvat, se ochrana dat jeví jako velice zásadní téma. „Osobní data jsou na internetu novou měnou,“ zmínila se jasně dánská komisařka Margrethe Vestager. Ta během svého grilování poukázala na velký tržní podíl Googlu a sdělila, že chce více dohlížet na kroky velkých firem typu Apple, Facebook či právě Google. Není vyloučeno, že vedle současných sporů s Googlem rozjede i některé další.

Osobní data jsou na internetu novou měnou, říká eurokomisařka Margrethe Vestager.

O datech hodně mluví také místopředseda Evropské komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip. Ten zdůraznil, že Evropa může pozastavit sdílení dat se Spojenými státy v případě, že Američané nevylepší způsob na lepší ochranu informací Evropanů. Dost tak naráží na aféru NSA, která stále žije. „Pokud nedostaneme jasné odpovědi, pozastavení zůstává jako možnost,“ uvedl Ansip.

Navýšit rozpočty na lobbing

Spojené státy dle Ansipových slov musí evropské zákonodárce přesvědčit, že na této problematice tvrdě pracují. „Američané musí Evropanům poskytovat skutečnou ochranu,“ vzkázal. „Musíme ochránit soukromí lidí, to je základ. Pokud lidé nebude věřit elektronickým službám, nikdy je nebudou používat.“

Bývalý estonský premiér proto podpoří vznik takzvaného dokumentu internetových práv, který hájí „digitální svobodu“. Nové návrhy legislativních změn by podle eurokomisařů mohly být předloženy začátkem příštího roku. Většina evropských představitelů navíc považuje diskutované právo na to být zapomenut za dobré.

Na zpřísnění ochrany dat a dalších regulací už delší dobu tlačí Německo, které například vede spory s Googlem, do hry se ale také ve větší míře zapojí Francie. Ta aktuálně připravuje nové digitální zákony a po Evropské unii chce, aby zakotvila více změn z vrchu.

Všechno tohle může mít veliký dopad na podnikání zahraničních internetových firem. Ty se mezitím v Bruselu snaží rozvíjet pozitivní lobbing. Jak upozornil deník Financial Times, Google různými investicemi do stipendií a škol, podporou kulturních akcí a podobně mimo jiné sleduje to, aby byl v očích politiků a veřejnosti vnímán dobře.