Šumavy včetně starostů
podepsalo petici Zachraňte
Šumavu. Nesouhlasí se současným
postupem péče o lesy
v národním parku. „Současný
přístup k šumavské přírodě
je nezodpovědný. Nechat vše
přirozenému vývoji problém
s kůrovcem nevyřeší. Naopak
likvidace kůrovce už při sebemenším
napadení může řadu
stromů zachránit a nemusíme
nic kácet,“ říká signatářka petice
a starostka obce Stožec
Zdeňka Lelková.
„V národních parcích je samozřejmostí
zbytky pralesů
nechat přirozeným proměnám
divoké přírody, mezi které po
tisíciletí patří i občasné odumírání
smrků kvůli kůrovci,“
uvedl Jaromír Bláha, vedoucí
programu Lesy v Hnutí Duha.
„Podle současných znalostí
o vlivu kůrovce a větru na vývoj
horských a podmáčených
smrkových ekosystémů se ponechání
přírodě jeví tím nejlepším
přístupem pro obnovu
stabilního lesa. Nejedná se o
žádný experiment, jak můžeme
někdy slyšet od lidí, kteří věci
nerozumí,“ doplnil Karel Prach
z Botanického ústavu Akademie
věd a Přírodovědecké fakulty
Jihočeské univerzity.
Vědci i Duha se shodují
Jasno má i ředitel národního
parku. „Ke kůrovci je třeba
přistupovat jako k přirozené
součásti ekosystému. Byl tady
už před tisíci lety stejně jako
smrky,“ řekl František Krejčí.
Kvůli kůrovci se už do ředitele
národního parku a dnes
už bývalého ministra životního
prostředí Martina Bursíka
pustil někdejší předseda ČSSD
Miloš Zeman. Oba však tvrdí,
že ponechání polomů na Šumavě
přirozené proměně není
žádný zločin.
Naopak starosta Modravy
Antonín Schubert volí v tomto
případě střední cestu.
„Lidé, kteří jsou odpovědní
za stav Šumavy, se měli dávno
domluvit na tom, které plochy
nechat přirozené obnově a o
které se postarat. Problém nevidím
tak jednoznačně, proto
mé jméno na petici chybí,“ uvedl
Schubert.
Opravdu ničí kůrovec Šumavu?
Na devět tisíc lidí z Klatovska protestuje proti současné péči o národní park. Jsou ale silná slova o záchraně Šumavy před kůrovcem na místě?
