„Toto odvětví vytváří deset až dvanáct procent HDP, po zavedení daně by se slibný rozvoj minimálně přibrzdil,“ míní Unie elektronického obchodu. „Internetová daň brzdí hospodářský rozvoj a růst,“ stojí i v emotivním stanovisku Asociace podniků v informatice, telekomunikacích a elektronice. Argumentuje i tím, že poplatky za internet už nyní obsahují velmi těžké daňové zatížení, totiž 27procentní DPH.
Vláda si však od nápadu internetové daně slibuje vysoký zisk pro státní kasu. Předpokládá, že by to mělo být dvacet miliard forintů (1,8 miliardy korun) ročně. Ministerstvo hospodářství bere jako základ pro své výpočty roční maďarský obrat internetových dat ve výši 133 milionů gigabajtů. Za každý gigabajt by poskytovatel internetové služby platil daň 150 forintů (asi 13,5 koruny).
Firmy by musely internet zdražovat
„Firmy by to samy nezvládly, a tak by musely přistoupit ke zvyšování poplatků za používání internetu. A to v době, kdy je trend zpřístupnit internet co nejširším masám a za co nejnižší ceny,“ zdůrazňuje György Masek, šéf a majitel softwarové firmy s dvanácti zaměstnanci. Podotýká, že například v oblasti mobilního internetu, kde průměrný měsíční obrat dosahuje dva gigabajty na zařízení, by daň představovala 300 forintů měsíčně. To je podle něj deset až dvacet procent čistých příjmů poskytovatele služby.
„Hůř by dopadli poskytovatelé linkových internetových služeb, kteří přilákali zákazníky na neomezené služby za pár tisíc forintů, čili jejich daně by byly vyšší než samotné poplatky. Museli by tedy omezit datový tok, pokud se nechtějí dostat do minusu,“ připomíná Masek. Internetová daň by podle něj znamenala návrat v technologickém vývoji přibližně o patnáct let.
Internetové společenství už chystá rozsáhlé protesty. Vláda by tedy mohla ustoupit. Přinejmenším tak, že nakonec určí daňový strop – pro soukromé osoby 700, pro firmy pět tisíc forintů měsíčně. Zatím to je ale jen jeden z návrhů. Jasný soud nad internetovou daní přitom vynáší i orgán zástupců telekomunikačního sektoru na projednání problémů s vládou. „Prohrála by maďarská informační společnost, soukromé osoby, podniky, instituce. Datový tok ve světě prudce roste, v Maďarsku však zavádějí daň, která trestá, a tedy omezuje digitální svět,“ konstatuje prohlášení oborové rady.
