Osedlat velblouda a zažít volný pád? Jde to i na Táborsku

V motorovém kluzáku, s padákem nad hlavou i na skákacích botách. Prázdniny na Táborsku nabízejí adrenalinové zážitky.

Točit se v termických proudech v kluzáku třeba tři hodiny. Zvládnout akrobatické spirály nebo vzdušné houpačky s barevnou plachtou nad hlavou. Zažít pocit lehkosti, jaký mají kosmonauti při chůzi na Měsíci. Ne každý žaludek je na adrenalinové zážitky stavěný. Kdo ale nevyzkouší, neví. A na Táborsku možnosti jsou.

Na křídlech nebo v koši

Petr Šmíd do kluzáku usedl, když mu bylo patnáct. Teď už roky létá jako pilot táborského aeroklubu. Každého, kdo chce vidět svět tak trochu svrchu, provede spolehlivě po nebi, a nejen kluzákem. Co všechno chtějí lidé v oblacích zažít, si mohou vybrat přímo v aeroklubu.

Lety motorovými letadly Cessna 172 a Zlín 43 jsou spíš pohodovou vyhlídkou. Prohlédnout si z výšky Šumavu, Novohradské hory a pokračovat třeba do Aše i Karlových Varů není problém. „S cestovními aeroplány létáme dál, protože to jejich rychlost přes dvě stě kilometrů v hodině v pohodě umožňuje,“ říká Šmíd.

Trochu více adrenalinu přináší svezení v kluzáku, vytaženém do vzduchu vlečným aeroplánem. „Všechny žaludky to snést nemusí. Kluzák se může v termice různě propadat, ale jsou lidé, kterým to vůbec nic nedělá. Maximální výška, kterou máme u nás povolenou a do které lze vystoupat, je dva tisíce čtyři sta metrů,“ dodává Šmíd.

Zatímco se do letadla vejde k pilotovi tříčlenná posádka, do kluzáku smí jen jeden pasažér. „Kluzák uchytíme za vlečný aeroplán a vystoupáme až do jednoho kilometru. Tady se může točit v termických proudech i tři hodiny. Záleží na zákazníkovi, co si přeje,“ říká Šmíd.

Druhou variantou je kluzák s vlastním motorem, který může letět třeba nad Český Krumlov, Lipno, Hlubokou. Lidé se prý někdy vracejí zpátky do Tábora až přes Klatovy. I když sám je Šmíd téměř srostlý s kokpitem letadla, nedá dopustit na zážitky v koši balonu – další táborské možnosti nebeských prázdnin.

Obvyklá cestovní výška balonu je kolem tří set metrů, ale možné je dosáhnout i osmi set. Směr trasy je závislý na tom, kam právě fouká vítr. „Ale nemusí vzlétnout od nás z letiště. Pro start najdeme jiné místo, aby vítr zanesl balon, kam si lidé vyberou,“ dodává. Cestu koše sleduje doprovodný vůz. Obě posádky mezi sebou komunikují vysílačkami.

„Člověk by neřekl, jak je nahoře všechno slyšet. Lidé jsou pod vámi třeba sto metrů a vy rozumíte každé slovo, jako by stáli vedle vás,“ popisuje.

Volný pád

Proříznout vzduch volným pádem. Kdo touží po takovém zážitku, jsou na něj v táborském aeroklubu připravení s tandemovými seskoky. Nutné je objednat se dopředu. „Záleží na tom, kdy se lidé sejdou a kdy můžeme zajistit výsadkový letoun,“ říká Eduard Zíka z firmy Profi Tandem, která seskoky zajišťuje.

„Parašutisti, kteří dělají tandemové seskoky, jsou opravdoví profíci. Nedávno jsem je viděl v Příbrami, kde foukal celkem silný vítr, a oni měli skákat se skupinou asi dvaceti Japonců. Dopadli s nimi na zem jak do peřiny,“ chválí parašutisty Šmíd.

I když je zkušený letec, označuje tandemový seskok ze čtyř a půl kilometru jako zážitek na celý život. Za příplatek je možné si nechat skok nafotit nebo také natočit.

Stačí roztáhnout ruce

Padat umí každý, ale stoupat jen elita! Takovým sloganem lákají s nadsázkou instruktoři k paraglidingovému letu v tandemu. Společnost Air Centrum je na Táborsku pořádá jednou nebo dvakrát do měsíce. Lety startují z letiště u Všechova vždy o víkendech.

„Při paraglidingovém tandemovém letu člověk zkusí unikátní pocit pohybu velmi podobnému létání ptáků. Letíme příjemnou rychlostí, na tváři cítíme vítr a všechny vůně, žádná okýnka letadla či hluk motorů,“ láká Karel Vejchodský.

Ví, o čem mluví. Sám je tandemový pilot ověnčený hned několika nej. V kategorii paraglidingu byl nejlepším leteckým sportovcem roku 2008, drží český a evropský rekord v nejdelším letu v Evropě v historii. Dlouhý byl 335 kilometrů.

Zájemce o let může přijet, nasadit popruhy a pak už si jen vychutnávat let ve výšce okolo čtyř set metrů nad terénem. Stačí se prý pár metrů rozběhnout, a to jen když je slabý vítr nebo bezvětří. Jinak je třeba jen několik kroků.

„Startujeme s otevřeným křídlem už ze země a stoupáme nahoru, kde se pokoušíme díky termickým proudům vydržet co nejdéle,“ vysvětluje Vejchodský. Při dopadu člověk dosedá na pěnový chránič v sedačce. Těm odvážnějším dokážou zpestřit instruktoři let trochou akrobacie. „Můžeme jim dopřát akrobatické figury, jako je spirála nebo wingovery, tedy houpačky, které zaručeně vyplaví velké množství adrenalinu,“ ujišťuje pilot.

Pocit s kluzákem nad hlavou nelze srovnat s tandemovým seskokem ani s létáním v letadle. „Roztáhnete ruce a je vám, jako byste letěli sami,“ popisuje krásy sportu. Zastavit je může jen počasí, když prší, fouká silný vítr nebo je příliš zataženo.

A jaká nebezpečí na zájemce čekají? Největší riziko je prý závislost na létání. Objednat si let může každý na stránkách nebo přes telefon. Stačí týden dopředu. Nejbližší zastávku v Táboře i let plánují piloti na 25. července.

Sedmimílové boty

Jen málo lidí má peníze na to zaplatit si let do vesmíru. Podobný povznášející pocit jako kráčet na Měsíci ale nabízejí i skákací boty, říká se jim i sedmimílové či poweriser.

Dá se na nich vyskočit do výšky až dvou metrů, natáhnout krok do třímetrové délky. Zdatní běžci na nich pokoří i rychlost čtyřiceti kilometrů za hodinu. Boty využívají hmotnosti skokana a tlak, který vyvine pohybem při skoku. Ten se pak přenese do odrazu. V Táboře skákací boty půjčuje i prodává Jitka Michálková. Pokud si někdo zkouší boty poprvé, doporučuje k nim i instruktora.

Podle Jitky zvládne pohyb na sedmimílovkách každý. „Instruktor naučí základní principy, po dvaceti třiceti minutách se člověk rozchodí a za hodinku už i běhá a skáče,“ říká. Salta zájemci většinou hned napoprvé nemetají. Ale trénovat je mohou. Při domluvě je možné s botami jít do tělocvičny.
Většina adrenalinových sportů nabízí především silný zážitek. Skákací boty i pěkný záběr pro tělo. „Zatímco třeba kolo je dost jednostranný sport, na skákacích botách posilujete zadek, břicho, nohy i zádové svaly najednou,“ vysvětluje Michálková.

Boty si skokani mohou půjčit třeba i na celý víkend a vyrazit na nich na túru. „Jsou blázni, kteří na nich lezou i po horách,“ dodává Ondřej Michálek, syn majitelky půjčovny. Jiní si na skákacích botách dokonce prožili svatbu. Skákat se v nich dá klidně i s botami na podpatcích.

Po kraji na velbloudovi

Vžít se do role mongolských pastevců nebo beduínů, kteří brázdí pouštní písek na hrbu velblouda, je možné i na Táborsku. Jen krajina se bude lišit. Poušť nahradí lesy a louky na Chýnovsku. V Bítově totiž chová dva velbloudy Žaneta Fabiánová a nabízí na nich projížďky.

Desetiminutové pro děti až po celodenní k Chýnovským jeskyním. Plavnou chůzi Mohameda a Šajtana lze také spojit se stylovým ubytováním v mongolské jurtě.