Osobnosti roku - Jitka Kulhánková

Zakladatelka Promenády, novinářka, organizátorka řady akcí v oblasti kultury, cestovatelka. A někdejší patriotka. Jitka Kulhánková.

Organizovala sbírku na obnovu divadla symbolizovanou štafetovým kolíkem, o několik let později velkou podpisovou akci za záchranu divadla a jeho souboru, je symbolem obnovy lesních altánů. Asi nejvíce je Jitka Kulhánková známá pro časopis Promenáda, který si vymyslela, založila, vydávala, šéfovala, sháněla neúnavně peníze na každé další číslo.
„Zpočátku to byl koníček. Nepomyslela bych, že se tím budu dokonce živit. Je to neuvěřitelné, ale příští rok oslaví Promenáda dvacet let,“ říká.
Vydávání časopisu o Karlových Varech (a dnes i o Mariánských Lázních, Františkových Lázních a Jáchymově) předala v roce 2002 synu Petrovi, zůstala však šéfredaktorkou vydavatelství.

Prostor na různé věci

V Karlových Varech žije od osmnácti let. Za názory a postoje její i jejího manžela - Vladimíra Kulhánka, zdejšího spoluzakladatele Klubu angažovaných nestraníků a po změně režimu senátora - ji komunisté vyhodili v roce 1973 z místa učitelky. Pracovala v Supraphonu, učila obsluhu a programování počítačů. Po změně režimu v roce 1989 začal být prostor na různé věci.
O Promenádě již řeč byla, za připomenutí stojí, že nejde jen o vydávání vlastního průvodce, ale i řady publikací, periodik a propagačních materiálů.
Kulhánková začala také organizovat řadu akcí. První z velkých byla štafeta benefi čních akcí k obnově divadla.
„Ta byla krásným vyjádřením vztahu obyvatel k divadlu. Žádné následné aféry okolo, například předražený majetek, nemohou tento fakt pošpinit.“ Iniciovala a podílela se s dalšíČíně.“ mi kolegy na záchraně několika desítek altánů v lázeňských lesích. Zorganizovala mohutnou petiční akci na záchranu divadla v roce 2005. Názor lidu byl však politikům ukradený. „Tehdy jsme také varovali před možným osudem Karlovarského symfonického orchestru a dnes je to tady,“ varuje.
Vydala, spolu s písničkářem Janem Burianem, dva díly jeho televizních rozhovorů. Velmi si cení knížky o Antonínu Dvořákovi, na níž spolupracovala s Václavem Cílkem a která obsahuje unikátní fotografi e Hany Rysové.

Na cestách

Ráda cestuje. Různá místa navštívila z titulu novinářky píšící o cestovním ruchu. „Organizace FIJET, jejímž jsem členem, pořádá každý rok kongresy. Byla jsem tak na Kubě, v Maroku, Slovinsku, Thajsku, loni v Cestuje ale také samostatně. Jedním z největších zážitků byla pro Kulhánkovou návštěva Ladaku, oblasti v Indii, nazývané Malý Tibet. V roce 2006 tam vyrazila se třemi kamarádkami. „Ve vesničce Čoglamsar se nám podařilo navštívit letní sídlo dalajlámy. Provedl nás jím mnich- strážce domu. Byly jsme tak i v knihovně, meditační místnosti i u dalajlámovy postele,“ vzpomíná. Nejvíce ji trápí, že ztratila vztah k městu, které kdysi povýšila na své rodné a pro které vykonala spoustu dobrého. I proto dostala Cenu města za rok 1998.
„Dnes se tu ale už necítím jako doma a myslím, že jako doma se tu málokdo může cítit. Je to prodané město. Trápí mě, že naše politická garnitura je bez noblesy, bez pocitu hospodářů ve vztahu k městu, bez schopnosti uznat své chyby. Kultura se odtud snad neztratí, ale politická kultura tu není.“ Obdivuje Jana Buriana, Jiřího Suchého, Čestmíra Kopeckého a Klub Paderewski. Největší radost má ze svých potomků, hlavně sedmi vnoučat ve věku od tří do šestnácti, a z uzdravení manžela. A také se těší na další cesty.

Jitka Kulhánková:

* 1942 v Brně
od roku 1960 žije v Karlových Varech
1973 - vyloučena ze školství, prodavačka v Supraphonu
1992 - založila vydavatelství a začala vydávat časopis Promenáda
1998 - Cena Města Karlovy Vary
držitelka Ceny FIJET - Mezinárodní federace novinářů působících v cestovním ruchu
spisovatelka, vydavatelka, cestovatelka