Ostravské dvojčasí
Dvě věže a na nich dvoje hodiny ukazující dva různé časy. Ostravané bez hodinek mohou jen odhadovat, které z ručiček jsou na správných pozicích. Jen co hodiny na katedrále v centru města nechá církev opravit, zase se pokazí. A tak pořád dokola.
„Jsou tam staré hodinové stroje. Občas se zaseknou. Mechanismus pak musíme posunout ručně,“ vysvětluje příčinu dvou ostravských časů mluvčí Ostravsko-opavského biskupství Pavel Siuda.
Dominantní ostravský chrám slouží lidem od 22. září 1889, je mu 121 let. A hodinové stroje ve věžích jsou nejspíš ještě původní. „Už by potřebovaly vyměnit, ale zatím na to nejsou peníze,“ dodává Siuda.
Věcí k opravě či výměně je víc. Projektový manažer biskupství Miroslav Přikryl vypočítává, že poškozený je vnější plášť katedrály, vevnitř je porušená dlažba a v podlaze jsou propadliny.
„Celková oprava by přišla asi na sedmdesát milionů korun,“ konstatuje Přikryl. Peníze nejsou a zřejmě ani hned tak nebudou. Přitom je katedrála jednou z nejvýznamnějších církevních staveb na Moravě. Po bazilice na Velehradě je na Moravě vevnitř největší.
Porubský kostel svatého Mikuláše je mnohem menší, ale nových hodin už se dočkal. „Původní ciferníky nebylo možné opravit, byly po sto letech zcela prorezavělé. Na jejich stavu se podepsala i druhá světová válka, na několika místech byly prostřílené,“ vysvětluje Jiří Bachan, ředitel firmy opravující věžní hodiny. „Hodiny bude řídit rádiový signál až z Frankfurtu nad Mohanem. Přesný čas mají začít hodiny v Porubě ukazovat právě v tomto týdnu.
