Nikola Klimšová
Karviná
Venku svítí sluníčko a na zahradě se batolí malé děti. Na lavičkách posedávají babičky a dědečkové a s úsměvem je pozorují. Z malé budovy, kterou mají za zády, zaznívá hudba a jde slyšet smích.
I tak by mohl vypadat jeden ze všedních dnů v denním centru pro zdravotně postižené lidi ve středním a vyšším věku, o které rodiny pečují doma. To se v Karviné otevřelo před týdnem.
„Jsem doma s maminkou už třetím rokem. Nikde nevycházíme, protože maminka nechce a musím přiznat, že si často lezeme na nervy,“ řekla Miluše Fromelová. Ta proto přivítala otevření nového centra. Má naplánováno, že zde maminku nechá pár hodin jeden den v týdnu.
„Mamince se prvně nikam nechtělo, ale jak jsem si pro ni odpoledne do centra přišla, dlouho jsme ji přemlouvala a vysvětlovala, že je čas jít domů. Jsem hrozně ráda, že tato služba začala v Karviné fungovat. Maminka tady úplně pookřála, je z ní sluníčko. Začala více mluvit, dokonce tady recituje básničky a doma namalovala i obrázek. Předtím, když jsme ji doma něco podobného navrhla, tak se mě zeptala, jestli nejsem blbá?“ směje se Fromelová.
Otevřeli se jesle pro staré
Celoroční péče o nemocného blízkého není jednoduchá. Kolikrát nemá člověk čas postarat se ani sám o sebe. „Když tady maminku nechám se sestřičkami, budu si konečně moci polítat své doktory, vyřídit si něco na úřadě, nebo nakoupit. A přiznám se, že se těším i na návštěvu své nejlepší kamarádky, u které jsem rok nebyla,“ dodává Fromelová.
Každý má svůj cíl Ojedinělé centrum se rozhodli pracovníci sociálních služeb otevřít, když zjistili v terénu, že by měli lidé o něho velký zájem. Už teď se do něho hlásí patnáct rodin. „Naše pečovatelky nám často vykládali osudy lidí, kteří se starají o své blízké, kteří jsou buď staří, nemocní, nebo mají nějaký handicap. Někteří z nich ještě stále chodí do práce, a když se zdraví jejich maminky, tatínka, najednou zhorší tak, že je nemohou nechat samotné doma, tak ti lidé neví co si mají počít. K nám mohou svého příbuzného na několik hodin denně dovést a my se o ně postaráme,“ vysvětluje ředitelka sociálních služeb Karviná Judita Lukešová. Každému návštěvníkovi se budou zaměstnanci centra věnovat zvlášť. Poradí se s jeho rodinou, co by chtěli zlepšit. „Někdo si přeje, aby se tatínkovi rozhýbali více ruce, babičce celé tělo. Někdy jsou lidé uzavřeni do sebe, mají deprese. My jim pomůžeme třeba s tím, aby začali více vnímat své okolí, aby se neuzavírali tolik do sebe,“ dodává Lukešová. A jelikož denní centrum sídlí v nevyužívaném křídle karvinských jeslí v ulici Závodní, počítají zdejší pracovníci s tím, že této skutečnosti také využijí. „Napadlo nás, že by nebylo špatné, propojit naše klienty a dětičky. Nechceme, aby se tato služba prolínala, ale chtěli bychom, aby staří a mladí mohli na sebe působit. Představujeme si to tak, že třeba v létě na zahradě mohou naši klienti sedět venku na sluníčku a děti si budou na zahradě kolem nich hrát. Vždyť pohled na malé dítě potěší a zlepší náladu každému,“ říká Lukešová. Kdo tedy může novinku v sociálních službách využít? „Mohou je využívat rodiny, které pečují o své nemocné či jinak handicapované doma, a ti sami bez dozoru doma zůstat nemohou. Ti lidé si tak mohou odpočinout a vědět, že je o dědečka, babičku nebo jiného příbuzného nad čtyřicet pět let dobře postaráno. Není to však služba pro těžce nemocné staré lidi,“ upozornil náměstek primátora pro sociální věci Dalibor Závacký. V zařízení může pobývat pět lidí s tím, že se klienti vystřídají. „Ceny za služby dotujeme a jsou spíše symbolické. Budou se pohybovat od minimální sto koruny po maximálních dvě stě deset korun za šest a více hodin pobytu,“ dodal Závacký. Centrum funguje vždy od pondělka do pátku. Jeho výstavba stála skoro milion a půl, většinu peněz však pokryla dotace.
