Otužilci se těší na endorfiny

Tomáš Kocánek přesvědčuje, že otužilectví je sport pro každého. Stačí v létě začít a na Nový rok se dá plavat v Boleváku.

Klub sportovních otužilců v Plzni existuje už od roku 1990. Má více než padesát členů a sdružuje jak sportovní otužilce, kteří bojují o body v Českém poháru v zimním plavání, tak rekreační otužilce, kteří ve studené vodě plavou pro své zdraví a zúčastňují se spíše exhibičních a propagačních vystoupení. Jedním z jeho nejúspěšnějších členů je Tomáš Kocánek.

S otužováním může začít každý jednoduše v létě na rybníku a pak vydržet až do zimy. Pro tělo je ideální, když je ve styku s chladnou vodou obden. Pokud člověk dokáže plavat v teplém bazénu, dokáže to i v ledové vodě. Voda musí mít teplotu osm stupňů a nižší. Pokud ovšem na ledě plavou ledové kry, může rozhodčí závod zrušit, aby nedošlo ke zranění plavců. Závod se ruší, i pokud teplota vzduchu klesne pod –25 stupňů.

„K zimnímu plavání mě přivedl před lety kamarád. Byl nadšený z toho, že jednak překonal přirozený odpor ke studené vodě, jednak že mu to prospívá zdravotně a v neposlední řadě je mezi otužilci fajn parta. Měl jsem předtím problém vlézt v létě do rybníka nebo do bazénu. Ale říkal jsem si, když to dokázal on, tak to dokážu také,“ říká Tomáš Kocánek.

„Každému otužilci je po vystoupení z vody zima. I když to nevypadá. Voda bere tělu teplo mnohonásobně víc než vzduch. Kdokoli strčí v zimě ruku do vody, zažije tytéž pocity jako otužilec. Včetně bolesti, pokud je voda chladnější než čtyři stupně,“ popisuje Kocánek.

Otužilcova odměna

Otužilci jsou na zimu zvyklí a nepříjemné pocity překonávají. Jako rybáři přehánějí velikost svých úlovků, tak i otužilci často prohlašují, že „dnes to bylo moc teplé“.

Jakmile se ovšem tělo zbaví nejhorších příznaků podchlazení, přestane se třást, začne se ohřívat, následuje odměna, kterou je velmi příjemné střídání tepla a zimy, které je doplněné endorfiny. Tedy hormony, které způsobují příjemnou náladu. Na to se každý otužilec těší.

Sezona zimního plavání má celkem šestadvacet závodů. Do individuálního hodnocení se plavci počítá deset nejlepších výsledků. Začíná se tradičně první říjnovou sobotu exhibičním závodem na Punkvě a končí první dubnový víkend v Nové Pace.

„Závody v zimním plavání jsou hodnocené bez ohledu na kategorie, při bodování se bere v úvahu pouze teplota vody, délka tratě, charakter tratě. Za stojatou vodu je více bodů než za tekoucí. Pokud má závod bonifikaci, tak také body za každého předplavaného závodníka na trati, které se konkrétní plavec účastní,“ přibližuje Kocánek základní pravidla. Každý závod bez ohledu na délku, jež dosahuje od sta do tisíce metrů, má limit dvaadvacet minut. Po této době závodníka z vody vytáhnou a diskvalifikují. Při všech závodech je přítomný lékař, sanitka, případně záchranná služba, aby byla zajištěna co největší bezpečnost závodníků.

La Manche je můj Everest

Snem a cílem Tomáše Kocánka je přeplavat kanál La Manche. „Ne nadarmo s otužilci plavali a trénovali prakticky všichni Češi a Slováci, kteří kanál překonali. Počet neúspěšných pokusů o překonání kanálu je šestkrát vyšší než pokusů o zdolání Everestu,“ říká plavec. Že se Kocánkovi v dohledné době podaří sen si splnit, je reálné.

Pro ty, kteří by chtěli okusit krásy otužilectví, má radu. „Stačí začít koupáním v létě v otevřených vodách a pak nepřestávat. Dvakrát až třikrát týdně zhruba deset minut plavání a postupně přidávat, klidně s každým plaváním půl minuty, a na Štědrý den nebo Nový rok si může jít takový člověk s námi zaplavat na Bolevecký rybník. Nebo o víkendu na Tři krále na koupaliště Kotynka v Dobřanech, kde se letos konal pokusný nultý ročník. Protože se tato akce setkala s velkým ohlasem, rádi bychom, aby i do budoucna pokračovala pod patronací pana starosty Dobřan. Ostatně slíbil, že příští rok si zaplave s námi,“ uzavírá otužilec.