Ekologické sdružení Arnika označilo za největší znečišťovatele ovzduší v kraji teplárnu v Přerově a cementárnu v Hranicích. „Olomoucký kraj patří k těm méně znečištěným. Teplárna i cementárna se ale dostaly až do celorepublikových žebříčků znečišťovatelů,“ uvedla mluvčí Arniky Zora Kasiková.
Cementárna vede v kraji v produkci oxidu uhelnatého. Její vedení ale slibuje, že bude vypouštět méně škodlivin. Může za to i ekonomická krize, kvůli které fabrika snížila výrobu cementu. „V roce 2008 jsme měli jeho emise nižší oproti roku 2007 o osmnáct procent a tento trend letos udržíme. Je to kvůli snížení výroby a díky ekologickým opatřením,“ sdělil technický ředitel Cementu Hranice Roman Michalčík.
Emisní povolenky
Pro snížení emisí skleníkových plynů, konkrétně oxidu uhličitého, používá továrna popílek z tepláren a paliva na bázi biomasy. Omezením jsou i povolenky na skleníkové plyny. „Vloni jsme měli vyšší emise skleníkových plynů, než jsme měli přidělených povolenek. Ty jsme si půjčili z letošního roku, ale musíme je vyrovnat. Pokud bychom měli povolenky kupovat, prodražila by se výroba cementu tak, že by na trhu nebyl konkurence schopný,“ vysvětlil Michalčík.
Teplárna v Přerově se zase dostala až do celorepublikového žebříčku ve vypouštění rtuti. Obsah rtuti v ovzduší ovlivňuje použité palivo.
„Snažíme se proto spalovat biomasu,“ uvedl Milan Wagner, mluvčí společnosti Dalkia, které teplárna patří. Podle něj je výhodou pro ovzduší, že má teplárna jen jeden vysoký komín. „Přerov je velká průmyslová aglomerace a tisíce domácností, které zásobujeme teplem. Uvedu malý příměr. Do práce mohou lidé jet čtyřiceti auty nebo autobusem se čtyřiceti cestujícími, dopad jednoho autobusu na životní prostředí je menší. Teplárna je tím autobusem,“ řekl Wagner.
„Teplárna není hlavní příčinou znečišťování ovzduší v Přerově. Problémem je polétavý prach. Jeho částice mohou na sebe vázat některé toxické látky, které pak vdechujeme,“ řekl Jaroslav Čagánek z odboru životního prostředí přerovského magistrátu.
Ovzduší se mírně zlepší.
Teplárna vloni vyprodukovala čtyři tuny prachu. Z komínů přerovských továren ale celkem vylétlo čtyřiapadesát tun prachu, což je dvacet procent toho, co se do ovzduší v Přerově dostalo.
Zbývajících osmdesát procent je z dopravy, malých topenišť, z dálkového přenosu a také prach z polí, lomů, pískoven a ze staveb. Město se snaží snižovat prašnost čištěním silnic, výsadbou zeleně a také zabránit přechodu z plynu na tuhá paliva. „Chceme, aby se lidé napojili na centrální zdroj, je to výhodnější, když jdou emise z jednoho zdroje s vysokým komínem,“ dodal Čagánek.
Podobná situace je v Hranicích, kde s prašností také bojují. „Do našeho programu pro zlepšení ovzduší jsou zapojené i firmy,“ řekl mluvčí radnice Petr Bakovský. Zatímco továrny jsou přísně hlídané normami, v mnoha domácnostech se spaluje, co se dá. Radní nedávno upozorňovali, jak se na zdraví podepisuje, když lidé doma pálí plasty.
