OZE: Česku hrozí arbitráže výrobců obnovitelných zdrojů energie

Platforma pro OZE, která iniciovala podání senátorského návrhu na zrušení tzv. solárního odvodu a obnovení daňových prázdnin pro obnovitelné zdroje energií (OZE), nesouhlasí s rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS). Odůvodnění považuje za „účelové a vnitřně rozporné“. ÚS dezinterpretoval vyjádření navrhovatelů, aby získal klíčovou záminku pro zamítnutí celého návrhu, uvedla platforma.

„Očekáváme, že rozhodnutí Ústavního soudu vyvolá u řady zahraničních investorů konečné rozhodnutí bránit své zájmy v mezinárodní arbitráži. Jejich počet lze jen obtížně předjímat, stejně tak lze jen obtížně předjímat výsledek arbitráží. Úspěch zahraničních investorů však podle našeho názoru v žádném případě nelze vyloučit,“ varuje Jakub Hájek, zakládající partner advokátní kanceláře NH Partners a právní poradce Platformy pro OZE. Soud podle něj připustil, že v případě solárního odvodu a zrušení daňových prázdnin pro OZE se jedná o změnu systému podpory se zpětnými účinky, a tedy o tzv. nepravou retroaktivitu. „Soud však uzavřel, že jsou údajně zachovány základní zákonné garance, tedy garance prosté návratnosti investic do OZE a výnosu na vyrobenou jednotku elektřiny,“ uvádí Hájek.

Nález ÚS je podle Hájka dále odůvodněn tím, že tyto změny byly vyvolány ekonomickou situací státu. Pro tyto klíčové závěry se zásadními dopady pro investory však Ústavní soud údajně neměl dostatečné důkazy a spokojil se pouze s kalkulacemi předloženými zástupci státu, tedy strany sporu.

„Ústavní soud interpretuje vyjádření navrhovatelů tak, že pro typický projekt fotovoltaické elektrárny o velikosti 1 MW byla návratnost na úrovni 13 let a zavedením odvodu se přiblížila hranici 15 let. To neodpovídá vyjádření navrhovatelů, kteří v řízení neuvedli, že garance je v každém případě naplněna. Naopak konstatovali existenci jednoznačného porušení garance nebo alespoň závažnou a ostatními důkazy nevyvrácenou pochybnost o jejím dodržení. Uvedená účelová dezinterpretace celou záležitost fotovoltaiků de facto zahrála do autu,“ tvrdí koordinátorka Platformy pro OZE Neela Winkelmann‐Heyrovská.

Zásah do systému podpory podle platformy nelze zdůvodnit ani ekonomickou situací státu, resp. změnou poměrů v oblasti investic do OZE. Zájem na právní jistotě investorů a ochraně jejich majetku by měl převážit nad nepodloženým veřejným zájmem na zamezení údajně hrozícímu skokovému nárůstu cen elektřiny v důsledku solárního boomu. „Naopak v řízení vyšlo jasně najevo, že napadené legislativní změny vedly a povedou k likvidaci celé řady investorů, kteří v jejich důsledku přijdou o své projekty. Při realizaci investic přitom tito investoři vycházeli ze zákonných garancí, na něž se plně spolehli. Jsme nadále přesvědčeni, napadená právní úprava je protiústavní,“ upozorňuje Hájek.