Ozzákovi chutná pivo úplně všude

Jana Fikotová
Martin Dejdar alias Ozzák. Herec, kterého diváci vidí v poslední době hlavně v populárním sitcomu Comeback, připravuje poslední řadu Zdivočelé země.

Obtloustlý rocker v džínové bundě a s pivem v ruce. Hlavně tak vidí na obrazovce v posledních třech letech většina lidí Martina Dejdara. Diář známého herce ale zaplňují i jiné projekty. Hraje v divadle a plánuje pokračování Zdivočelé země.

Jaký máte vztah k Jihočeskému kraji?

Velmi pozitivní, protože do jižních Čech se táhnou mé první vzpomínky na filmování. Vznikaly tam totiž všechny filmy trilogie Slunce, seno…Na „Pár fackách“ jsem byl ještě jako divák, když jsem trávil léto na chalupě ve Volyni u Jirky Lábuse. A potom už jako Bernárdo mío v Slunce, seno, erotika.

A co Jindřichův Hradec. Byl jste tam někdy?

Byl jsem tam mnohokrát. A letos k němu máme, nebo měli jsme, ještě blíž, protože Matějovo mužstvo mělo v žákovské lize také tým z Jindřichova Hradce.

Jaká místa byste doporučil čtenářům?

Já to znám nejvíc kolem Volyně a Hoštic. Tak bych je poslal asi právě tam. Ale krásné jsou i Strakonice a Písek.

Kam letos míříte na dovolenou?

To ještě nevím, zatím to vypadá, že budu hodně pracovat.

V Jihočeském kraji jsou známé rybníky. Chodíte se rád koupat?

Ano, ale na tajná místa.

A co Ozzák, ten by si troufl do rybníku?

Jedině v hadrech.

Myslíte si, že by Ozzákovi chutnalo tamní pivo?

Ozzákovi chutná každé pivo a úplně všude.

Jak se vám v Comebacku hraje potřeštěný rocker? Jak se v této roli cítíte?

Já se v tom cítím hodně dobře. Postava je výborně napsaná a musím říci, že se hraje téměř sama.

Díky tomuto seriálu jste získal nový okruh fanoušků, a to mezi rockery. Napadlo by vás, že Comeback bude tak úspěšný?

Ne, zdaleka mě to nenapadlo. Ten výsledek je překvapivý a myslím si, že nejen pro mě. Má na tom zásluhu mnoho dalších faktorů. Především absence původního a současného humoru na českých obrazovkách. Nepochybně super scénář, režiséři, herecké obsazení, naprosto celý tým.

Vystupujete i na rockových koncertech a organizátoři akcí si zvou Ozzáka, a ne vás. Nemrzí Martina Dejdara, že je Ozzák někdy oblíbenější?

Nemrzí. Nebýt Ozzáka, nikdy bych si nezazpíval s Visáčema, neblbnul s Queenama a nesetkal se s Ozzy Osbournem.

Sitcom je v Čechách zcela nová seriálová disciplína. Čím vás překvapil příjemně, a čím vám naopak „zatopil“?

Zatopil nám obtížností tohoto žánru. Tedy pokud se alespoň trochu chcete přiblížit dobrým zahraničním konkurentům. Dělali jsme pět dní jeden díl, což je opravdu dost. Po přibližně čtyřiceti dílech už mám pocit, že trošku vím, jak se sitcom dělá.

Stává se vám, že jdete po ulici a lidé vás oslovují Ozzáku?

Jasně, že stává, a velmi často. Vůbec mi to nevadí. Ta setkání jsou především velmi milá, srdečná a pozitivní. Co víc si tvůrce fiktivní postavy může v životě přát.

Jak se Ozzákova image líbí vašim dětem?

My to doma moc neřešíme. Děti se dívají, to ano, ale nějaké větší ztotožnění u nich necítím. Matěj se na veřejnosti spíš stydí a Sára to má na háku.

Jak dlouho trvá maskérkám, než vás pro natáčení „vyrobí“?

Přibližně třicet minut.

Nyní běží na obrazovkách třetí série. Je definitivní, že čtvrtá řada už nebude?

To opravdu nevím. Ale pokud bych se k tomu měl nějak vyjádřit, tak jedině – kéž by ne! Nyní natáčíte poslední řadu Zdivočelé země. Na co se mohou diváci těšit?

Rozhodně na velký nářez. Většina děje se odehrává v roce 1977, tedy v době, kdy vznikla Charta 77.

Divadla jste se nikdy nevzdal a v pražské Ypsilonce hrajete už řadu let. V jakých představeních vás v současné době můžeme vidět?

Tak stále v Praze stověžaté a to ve Svaté rodině, ve Vinobraní, Vdova, Rusalka a ve Faustovi.

Momentálně patříte k nejzaměstnanějším českým hercům. Jaké bylo zlomové období vaší kariéry?

To opravdu nevím. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel. Teď mám práci na několik měsíců, ale za chvíli tomu bude jinak, tak jaképak zlomy. Spíše je potřeba si na všechno zvyknout.

Diář máte nabitý od rána do večera. Nestěžuje si občas rodina, že pomalu ani neví, jak vypadáte?

Ne, nestěžují si. Oni to totiž fakt nevědí.

Kdo pomáhá vaší ženě Daniele s dětmi, když nejste doma?

Jak to mám vědět, když nejsem doma? To se zeptejte spíše jí, ale myslím si, že skřítkové.