Pardubická stopa ve světě hokeje

Kanada, USA, Rusko, Švýcarsko. Bývalí pardubičtí útočníci střílejí góly v těch nejprestižnějších hokejových ligách.

Kdyby se všichni vrátili do Pardubic, měl by zdejší klub na extraligu opravdu velkou palebnou sílu. Hokejistům, kteří v minulosti spojili svůj osud s Pardubicemi a poté odešli vydělávat peníze za velkou louži, do Švýcarska či do Ruska, se daří. Milan Hejduk se stal v Coloradu kapitánem, Petr Sýkora dává v Davosu jeden gól za druhým, Petr Průcha spolu s Petrohradem vládne celé KHL. Sedmička se podívala, jak se bývalým pardubickým střelcům vede v zahraničních soutěžích.

Být kapitánem týmu NHL? To se nepoštěstí jen tak někomu. Milanu Hejdukovi se to podařilo. Někdejší pardubický útočník, který na východě Čech hrál před svým odchodem do zámoří a pak se vrátil v sezoně 2004-2005, aby pomohl k zisku titulu, nosí na dresu velké C. Je kapitánem Colorada. „Určitě je to pocta, ale zároveň velká zodpovědnost. A té se nezříkám, vždyť jsem tady suverénně nejdéle,“ říkal v září krátce před startem NHL.

Hejduk působí v Coloradu už od roku 1998, za žádný jiný celek v NHL nenastoupil. Za Avalanche odehrál 964 zápasů a nasázel 369 gólů. Letos jich má na svém kontě zatím dvanáct. Což není porce, kterou by si představoval. „Jako kapitán musím jít příkladem, ukázat ostatním klukům, jak na to. A když se nedaří dávat góly, je to složitější a frustrující. Cítím totiž větší zodpovědnost za tým,“ posteskl si Hejduk v rozhovoru pro list Denver Post.

Přesto může být spokojený, Colorado bojuje o postup do play-off . A to by pro podceňovaný celek byl úspěch. O poznání méně se daří Edmontonu, za který nastupuje Aleš Hemský. Toho tradičně limitovala zranění, a tak stihl jen devětatřicet zápasů, ve kterých se trefil pouze čtyřikrát. I to je důvod, proč zřejmě po sezoně z Edmontonu odejde. Podle zámořských médií je jeho odchod z klubu, kde strávil osm let, na spadnutí.

Ráj v Davosu

Před dvěma lety vyhrál s Pardubicemi extraligu, loni se švýcarským Davosem tamní titul. Navíc se stal nejlepším střelcem švýcarské NLA s pětatřiceti zásahy. A vyhlášený kanonýr Petr Sýkora má na podobný zářez zaděláno i letos. Za klub z vysokohorského městečka se trefil v této sezoně už dvacetkrát a připsal si dalších čtyřiadvacet asistencí. Navíc zazářil na Spenglerově poháru, který Davos vyhrál.

V ambiciózním klubu má smlouvu ještě na příští sezonu. A rád by v Alpách pokračoval. „Líbí se mi tady, tak proč ne. I když mně se vždycky líbilo i v Pardubicích. Tady panuje taková rodinná atmosféra,“ uvedl Sýkora, jehož Davos je zatím ve švýcarské lize druhý o jediný bod za Zugem.

Hned trio bývalých pardubických kanonýrů působí v ruské KHL. A největší pardubická stopa je v Petrohradu. Nejlepší tým soutěže koučuje Miloš Říha a v prvním útoku po boku Thoresena a Afinogenova válí Petr Průcha. Začátek sezony se mu příliš nevyvedl, dlouho se nemohl pořádně prosadit. „Je to kvalitní hráč, takže jeho čas určitě přijde,“ komentoval tehdy nevýrazné výkony Říha. A měl pravdu. Průcha se rozehrál a ambicióznímu celku pomohl už jedenácti brankami a jednadvaceti přihrávkami k vedení v soutěži.

Nepříliš povedený ročník prožívá Tomáš Rolinek, opora Magnitogorsku. Kapitán české reprezentace se zatím trefil jen osmkrát a dohromady nasbíral dvacet bodů. Jeho týmu se ale daří, ve Východní konferenci mu patří třetí příčka.

Největším překvapením KHL je Čeljabinsk, který se bodově dotahuje na vedoucí Petrohrad a ve Východní konferenci je vůbec nejlepší. Svůj podíl na tom má i centr prvního útoku Jan Bulis. I když bodově se mu vede ještě méně než Rolinkovi, trefil se zatím jen čtyřikrát. Produktivita ale není to, proč je bojovník Bulis pro trenéry důležitý.