Park na skále? Odloženo

Skálu v centru má jediné evropské město. Těžba skončí až za deset let.

Obří balvan majestátně uzavírá pohled z Mírového náměstí a ozvláštňuje příjezd do města. Další generace už ale ten pohled možná budou znát jen ze starých fotografií a knih.
Větší cenu než střežené stříbro pro permoníky má hornina znělec pro společnost Dobet. Smlouva s městem ji opravňuje těžit až do roku 2020.
„Je to soukromý majetek, a ač se nás nikdo neptal, firma má povolení k těžbě,“ říká ústecký primátor Jan Kubata. Koupě lomu za tři sta milionů korun není možná, což hatí všechny ambiciózní plány na proměnu ústecké dominanty.
Šestý rok mají architekti z Atelieru AP Zdeňka Havlíka jasnou představu o městském lesoparku, jak pracovně nazývají Regulační plán Centrálního parku na Mariánské skále.
„Už v dubnu 2004 jsme předali magistrátu návrhy na podobu jámy po ukončení těžby. Jde nám o vytvoření teras. Podařilo by se lépe začlenit kamenolom do Centrálního parku. Pokud ale firma kamenolom vytěží, ambice se ztratí,“ varoval architekt Zdeněk Havlík.
Ústí se jako jediné velké město v Evropě může chlubit skálou v centru a místní lidé volají alespoň po zkulturnění míst na ní. Ani na to ale nejsou podle většiny politiků peníze.
„Jako rozumný hospodář musím konstatovat, že do takové akce jít nemůžeme, i když je mi to líto,“ uvedl Tomáš Jelínek ze Strany Zdraví Sportu Prosperity na Předvolební diskusi Sedmičky. Podle předsedy ústecké Strany zelených Karla Nepraše záleží vždy na prioritách města. Skála v nich zřejmě není.

Skála patří odjakživa k životu v Ústí nad Labem. Mariánská je už tři sta třicet let.

Megalomanské stavby provázejí Mariánskou skálu. Jen na papíře. Ústečané volají pro začátek alespoň po zkulturnění prostor na skále, kde dodnes funguje střelnice, své miláčky tu venčí pejskaři nebo si přes ni Ústečané krátí cestu z Dobětic do města. Brzdou jsou peníze. Chybějí. Kdyby kasa přetékala, dostal by možná šanci městský lesopark. Skála si zaslouží péči. Už pro svou historii.

1. Městský lesopark Architekti Atelieru AP si dovedou na Mariánské skále představit městský lesopark s jezírkem a vyhlídkovou zahradní restaurací spojenou s centrem třeba výtahem. Návrh, jak zvýšit atraktivitu Ústí nad Labem, jim leží v šuplíku. „Zpracovali jsme návrh městského lesoparku, jak pracovně nazýváme regulační plán. Zabývá se konkrétním územím a má stanovit, co, kde a za jakých podmínek může být,“ vysvětluje architekt Zdeněk Havlík. Území lesoparku vymezuje z jihu Mariánská skála, frekventovaná silnice Důlce - Hoření, ulice Elišky Krásnohorské, Výstupní a areál zoo. Součástí návrhu Atelieru AP jsou terasy ve skále. „Postupující těžba může tomuto budoucímu využití skály zabránit,“ vážně varuje Havlík.

2. Návrh na sportoviště Park jako kulturně-relaxační plochu se sportovištěm, termálním koupalištěm, restaurací a výstavními pavilony navrhoval na přelomu let 1989 a 1990 také ústecký architekt Michal Gabriel.

3. Nacistický palác Nacisté za druhé světové války chtěli na skále postavit palác pro krajského prezidenta župy Hanse Krebse. „Měla to být majestátní stavba inspirovaná antickým chrámem na Akropoli v Athénách. Sloupová galerie dlouhá přes dvě stě metrů se podle modelu vypíná až na samý okraj strmé skály nad koryto Labe a vyhlídková terasa vrcholí obeliskem s obří říšskou orlicí,“ přibližuje návrh, který vznikl před sedmdesáti lety, ústecký historik Martin Krsek.

4. Terasy s reliéfy Jednu dobu uvažovali v souvislosti s Mariánskou skálou o terasách ozdobených bronzovými reliéfy s výjevy z husitské bitvy v roce 1426 a vysokém pylonu se symbolem kalicha.

5. Podskalské víno Mariánská je skála od roku 1680. Ale slavná byla dávno předtím. Do čtyřicátých let devatenáctého století měl na jižní a jihozápadní straně Mariánského vrchu Ondřej Podskalský z Litoměřic vinice. Podskalské víno mělo ve své době dost příznivců.

6. Mariánská kaple Rok 1680 znamenal pro Ústecké ukončení morové epidemie. Na oslavu postavili kapli Navštívení Panny Marie. O její stavbu se zasloužil ústecký děkan Gregor Ignatz Conrad. Za císaře Josefa II. kapli chtěli strhnout, díky měšťanovi Josefu Plattlichovi zůstala stát. Před zbořením ji nakonec stejně nikdo neuchránil. Padla v polovině sedmdesátých let dvacátého století.

7. Část kaple ve zdi Z původní Mariánské kapličky se podle archiváře Vladimíra Kaisera uchoval jediný artefakt. A to díky Petru Špačkovi, který si jej po likvidavci kapličky z Mariánky odnesl a po sametové revoluci předal porevolučnímu primátorovi Lukáši Mašínovi. Znak zasadili do zdi na chodbě magistrátu.

8. Křížová cesta Kdo z běžných Ústečanů ví, že cestu k původní kapli kdysi lemovala křížová cesta? Důkaz můžeme najít nad policejními garážemi v Důlcích. Svědectvím křížové cesty je jeden podstavec.

9. Záhadný poustevník Skála prý ukrývala poklady a cestu k nim možná našel poustevník, který se usadil za Mariánskou kaplí. Po jednatřiceti letech najednou beze stop zmizel.

10 S tařicí chodí jaro Mariánská skála není jen nalezištěm vzácných minerálů. Každoročně na jaře zežloutne. Když rozkvete chráněná tařice skalní, můžeme si být jisti, že zima definitivně skončila.

11 Ústecká brána Znělcový masiv Mariánská skála na levém břehu Labe tvoří s protilehlou pravobřežní skálou Kramolna Ústeckou bránu. V jejím místě stojí Mariánský most. Dílo Romana Kouckého otevřené před dvanácti lety dostalo prestižní cenu Steel Design Award 1999.