Pes v kanceláři, masáže a 42 dnů volna. Mladá generace si diktuje nové benefity
Tytam jsou doby, kdy byla jedinou odměnou za práci mzda. Dnes jsou firmy zaměstnancům ochotné nabídnout třeba i takovou vychytávku jako „dog friendly office“, kancelář, kde mohou být se svým psem. Základním benefitem zůstává příspěvek na stravování, zájem ale stoupá také o podporu volného času a zdraví.
Ačkoli se to nemusí zdát, zaměstnanecké benefity nejsou žádnou novinkou posledních desetiletí. Podle webu poradenské společnosti Grant Thornton sahá jejich historie do druhé světové války. V USA byl tehdy nedostatek pracovních sil, avšak vláda zakazovala zvyšovat platy. „Společnosti se tedy snažily nalákat zaměstnance jiným způsobem, například za ně platily účty u lékaře, poskytovaly jim jídlo nebo zřizovaly životní pojistky,“ popisuje Grant Thornton.
U nás lze za předchůdce dnešních programů považovat třeba baťovské domky, závodní stravování či později podnikovou rekreaci.
V nabídce je i psychologické poradenství
Prim hraje stále stravování. Ale není jediné. „Hodně lidé oceňují ty benefity, které jsou spojené s volným časem. Tedy dovolenou navíc, takzvané sick days, práci z domova nebo flexibilní pracovní dobu. Například maminky malých dětí by často jinak nemohly pracovat na plný úvazek,“ říká Tereza Knířová ze společnosti Pluxee, dříve známé pod názvem Sodexo.
VIDEO: Platy jako v Německu? Za čtyři roky je určitě mít nebudeme. Česká práce je stále podhodnocená, tvrdí analytik Dombrovský ve FLOW
V podstatě totéž potvrzuje i mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Ta jeden z největších úspěchů slavila s dovolenou navíc. K zákonným čtyřem týdnům přidala nejprve pět dnů a od roku 2020 pak ještě dalších dvanáct. „Celkem tak u nás zaměstnanci mají 42 dnů volna,“ upřesňuje.
K některým výhodám firma ani nepotřebuje žádného partnera, pro jiné si jej najde třeba ve zdravotnictví. Anebo využije poskytovatele jako Pluxee, Edenred, Up nebo Benefit Management. V minulosti si lidé benefity spojovali výhradně se stravenkami. Dnes si mohou zaměstnanci přes jejich takzvané Cafeterie objednat za firemní peníze třeba zubní hygienu, masáže, vstupenky na kulturu, do fitcenter a bazénů, ale třeba i konzultaci psychologa.
Plzeňský Prazdroj nabízí zaměstnancům dokonce finanční poradenství a také další pomoc. „K dispozici jsou jim i odborníci na psychologii, právo nebo zdravý životní styl,“ doplňuje manažer odměňování a benefitů pivovaru Martin Hruška. Poradenství tohoto druhu začínají pracovníkům poskytovat i další společnosti.
Mezi hodně populární patří zdravotní benefity. V Komerční bance je už druhým rokem k dispozici služba Telemedicíny, on-line lékařská poradna fungující 24/7. „Zaměstnanci mohou konzultovat svůj zdravotní stav, popřípadě zdravotní stav rodinných příslušníků a objednávat se ke specialistům,“ popisuje mluvčí banky Šárka Nevoralová. Ve spořitelně podobně funguje nonstop linka právní a psychosociální pomoci.
Poskytovatelé si také dělají průzkumy, které benefity nejvíce lidí využívá a které nejvíce oceňují. Asi nepřekvapí, že největší zájem je o třinácté a čtrnácté platy. Ale do popředí se tlačí i již zmíněné zdraví a volný čas.
„Do jejich oblíbenosti promlouvá čím dál více také nastupující generace Z, která přichází s novými požadavky a potřebami,“ říká Aneta Martišková ze společnosti Edenred. Podle ní až 63 procent personalistů uvedlo, že z jejich zkušenosti si příslušníci generace Z mnohem více cení svého času. Láká je proto home office i klouzavá pracovní doba. „Konkrétně flexibilní pracovní dobu nabízí 76 procent firem – nejčastěji jako kombinaci možnosti práce z domova s flexibilním začátkem nebo koncem pracovního dne,“ doplňuje Martišková.
To potvrzuje také průzkum konkurenčního Pluxee. Od covidu se ale podle něj část zaměstnavatelů snaží dostat své lidi zpět na pracoviště. „Oproti roku 2022 je znatelný pokles v nabídce home officu, a to z 28 na 20 procent u všech zaměstnanců,“ vyčísluje HR ředitelka Pluxee Martina Machová. Přitom i podle ní chtějí mladí více volnosti: „Dnešní nastupující mladá generace považuje za hlavní kritérium work‑life balance, tedy sladění soukromého a pracovního života.“
Průzkumy: zaměstnavatelé vs. zaměstnanci
Průzkum Pluxee ukázal ještě jednu zajímavost. A sice že zaměstnavatelé nadhodnocují spokojenost svých zaměstnanců. Ta se trvale pohybuje na 44 procentech, avšak lidé z firem odpovídají, že jsou s benefity spokojeny celé tři čtvrtiny jejich pracovníků. „Ukazuje to, že by většina firem mohla o benefitech sbírat interně více zpětné vazby,“ podotýká Daniel Čapek, generální ředitel Pluxee ČR.
Oblast volného času zřejmě poroste i v budoucnu. Podle Martiškové personalisté sami nejčastěji potvrzují, že očekávají nárůst či setrvání poptávky především u home officu a flexibilní docházky (47 procent), dále u benefitů v oblasti zdraví (36 procent) a čtyřdenního pracovního týdne (30 procent).
Nicméně fantazii a možnostem se meze nekladou. ČEZ vedle poměrně často viděných výhod nabízí třeba slevy na hlídání dětí nebo na úklidové služby a také firemní školku. Rovněž jeho zaměstnanci se mohou obrátit na psychologa nebo vyhledat zdravotní podporu na webu ULékaře.cz. „V tíživých životních situacích nabízíme i sociální výpomoc – podle typu situace v rozmezí od 75 do 150 tisíc korun,“ doplňuje mluvčí Alice Horáková.
Specifický benefit nabízí obchodní síť Penny: volno na Štědrý den. Přestože zákon umožňuje mít v ten den otevřeno do 12 hodin. U Amazonu patří k nejoblíbenějším benefitům svoz do práce a z práce, ale třeba i program Career Choice, který zaměstnancům umožňuje získat příspěvky až 120 tisíc korun během čtyř let na vzdělávací kurzy. Od této nabídky společnost neupustila ani poté, co někteří pracovníci po dokončení programu přešli k jinému zaměstnavateli. Jiní naopak postoupili na nové pozice.
Stravenky? Díky, radši peníze
Právě vzdělávací programy jsou stejně jako příspěvky na penzijní spoření či nově DIP u velkých firem poměrně časté. Celkově může hodnota benefitů dosahovat až desítek tisíc ročně.
Významnou pobídkou pro poskytování benefitů je daňová výhodnost. Do určité výše je totiž nemusejí zaměstnanci danit. Od roku 2025 je tato hranice u volnočasových aktivit stanovena na 23 278 korun. Nově jsou zvlášť vyčleněny benefity na zdravotní prevenci a podporu zdraví, jejichž roční strop činí 46 557 korun. Podle stránek Edenredu nejvýhodnější hodnota stravenky z pohledu daňové uznatelnosti na straně zaměstnavatele činí od ledna 225 korun.
K základním a dnes už téměř samozřejmým benefitům však stále patří firemní příspěvek na stravování. Jeho podobu jen zásadně pozměnil takzvaný stravovací paušál, umožňující nabízet místo stravenek rovnou peníze bez účelové vazby na stravování. Část společností toho využila, některé u stravenek zůstaly. „Řada zaměstnavatelů dává přednost účelovým stravovacím benefitům, protože chtějí, aby zaměstnanci chodili na obědy,“ říká Miroslav Sedlák, dlouholetý předseda MOBEN – Sdružení pro moderní benefity, a dodává důvod, který k tomu firmy vede: „Odborné studie potvrzují, že kvalitní oběd má pozitivní dopady na zdraví zaměstnanců, jejich spokojenost a tím i produktivitu.“
