Sick day v práci: Pravidla, nárok a definice
Sick day, neboli volno poskytnuté ke zdravotním účelům je poměrně populární benefit, který nabízí zaměstnavatelé svým zaměstnancům. Narozdíl od klasické pracovní neschopnosti ale nepotřebujete třeba potvrzení od lékaře. Přestože se může zdát, že pravidla pro sick days jsou jasná, v praxi kolem nich panuje řada otázek. Kdo má nárok na sick day? Jak se proplácí? Co sick days ve školství? A jak se liší od nemocenské dovolené?
Co to je sick day? Definice a překlad
Sick days nebo-li indispoziční volno, nejsou v českém zákoníku práce upraveny jako nárokové volno. Je to zkrátka volno poskytnuté zaměstnavatelem ke zdravotním účelům. Pravidla sick days si stanovuje každý zaměstnavatel individuálně a musí je stanovit předem. Pokud jsou tyto podmínky splněny, zaměstnanec dostane za tyto dny náhradu mzdy nebo platu. Většinou zaměstnavatelé nabízí 3 až 5 takových dnů.
Obecně jsou tyto dny volna vhodné k návštěvě lékaře, když se potřebujete zrelaxovat nebo něco si zařídit na úřadech. Právě žádost o časovou flexibilitu a volno navíc slýchávají v rámci požadovaných benefitů firmy na pohovorech nejčastěji.
Podle průzkumu Platy.cz jsou sick days devátým nejčastějším benefitem a tuto možnost má v zaměstnání zhruba 30 procent zaměstnanců. Nejčastěji využívají tento benefit lidé v sektorech bankovnictví (69 %) a pojišťovnictví (67 %), na třetím místě je s odstupem sektor poradenství a konzultačních činností (54 %).
Co říká o sick days zákoník práce?
Český zákoník práce pojem “sick day” vůbec nezná. I když v minulosti se uvažovalo o tom, že by se sick days zavedly povinně do zákona. Návrh ale nakonec neprošel.
Sick day tak zůstává stále jen benefitem, který není povinný, ale dobrovolný ze strany zaměstnavatele. Pokud už se ho rozhodne poskytovat, stane se tak na základě vnitřního předpisu, kolektivní smlouvy nebo pracovní smlouvy.
Ve vnitřním předpisu pak bývá stanovený účel čerpání sick day, kteří zaměstnanci mohou benefit čerpat, kolik sick days je možné čerpat, jaká náleží zaměstnanci náhrada mzdy a kdy je možné sick day čerpat. Neměly by chybět ani mechanismy zabraňující zneužívání.
Nárok a pravidla sick day
Vzhledem k tomu, že sick days nejsou zakotvené v zákoníku práce, nárok na ně nevzniká automaticky. Možnosti jejich poskytnutí a pravidla určuje výhradně zaměstnavatel. Jestliže už zaměstnavatel dá možnost sick days, mají na ně nárok zaměstnanci za daných pravidel.
Zpravidla ale bývá minimálně nutností informovat ještě před začátkem pracovní doby svého nadřízeného prostřednictvím e-mailu nebo telefonicky, že jako zaměstnanec podáváte žádost o využití benefitu sick day. Někteří zaměstnavatelé podmiňují čerpání například odpracováním určité doby ve firmě.
Nejedná se také o dočasnou pracovní neschopnost danou zákonem, proto také není čerpání sick day vázáno na lékařské potvrzení a ani se nepočítá do nemocenské. Zaměstnanci ho většinou využívají v případě krátkodobého onemocnění, únavy, psychosomatických potíží nebo jako prevenci přenosu nemoci na kolegy.
Jak se sick day proplácí
Výhodou sick days je, že se se ve většině případů poskytuje jako placené volno. Zaměstnanec tak za něj může dostat až plnou mzdu. Zaměstnavatel si ale v podmínkách určuje v jaké výši a za jakých pravidel náhradu mzdy vyplácí. Volno není hrazeno státem ani zdravotní pojišťovnou, takže náklady nese firma.
Samozřejmě, jelikož nejde o dočasnou pracovní neschopnost, ke které potřebujete potvrzení lékaře, zaměstnavatel vás nemůže nějak kontrolovat. Jestliže se ale zjistí zneužití tohoto benefitu a dojde k porušení předem stanovených pravidel, pak může dojít k neposkytnutí náhrady mzdy nebo k jejímu snížení.
Sick days ve školství
Využití sick day ve školství může být komplikovanější kvůli potřebě zajištění výuky. Stejně jako v ostatních oborech ale i zde záleží na rozhodnutí zřizovatele školy nebo ředitele. V soukromých školách mají zaměstnanci možnost benefitů ve formě sick day častěji než ve školách veřejných.
Sick days například pro účely dovolené se podle informací na webu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (ČMOS PŠ) považují za výkon práce. „Avšak pouze odpracuje-li zaměstnanec u zaměstnavatele v kalendářním roce alespoň dvanáctinásobek sjednané týdenní pracovní doby. Za výkon práce se sick days přitom považují nejvíce v rozsahu dvacetinásobku sjednané týdenní pracovní doby zaměstnance, a to v souhrnu s ostatními překážkami v práci dle § 216 odst. 2 zákoníku práce,” upřesnil právník ČMOS PŠ Mgr. Martin Kaplán s tím, že v době čerpání sick days může být zaměstnanci nařízeno čerpání dovolené, jen je-li o to zaměstnavatel zaměstnancem požádán.
V dalším praktickém případě Kaplán uvedl, že neodučí-li pedagog přímou pedagogickou činnost z důvodu čerpání sick days, považuje se tato přímá pedagogická činnost pro účely posuzování nadúvazkové přímé pedagogické činnosti za vykonanou. Jinak stejně jako u jiných firem je odměna nenároková složka platu poskytována zaměstnavatelem zaměstnanci za splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu.
Nastane-li situace, že zaměstnanec sice začne kvůli nevolnosti čerpat sick day, ale následně doručí zaměstnavateli rozhodnutí lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, čerpání sick days se podle Kaplána přeruší.
VIDEO: Longevity není pilulka, ale přístup k životu. A věda musí být jeho součástí, říká Alexandra Kala v pořadu FLOW
