Pět naprosto bizarních faktů o krtkovi hvězdonosém
Kenneth Catania z Vanderbilt University už zhruba čtvrt století zkoumá krtky hvězdonosé. Doposud získáne poznatky prezentoval na výročním zasedání Americké asociace anatomů v Chicagu. Přečtěte si pět z nich a pochopíte, proč považuje krtky hvězdonosé za úžasné živočichy.
1. Krtek hvězdonosý jí rychleji než jakýkoliv jiný savec na světě.
Dokáže nalézt a identifikovat potenciální potravu (obvykle nějakého brouka) za méně než dvě desetiny sekundy a za pouhých osm milisekund zjistí, zda je daná položka poživatelná či nikoliv. To je možné mj. i díky mimořádně efektivnímu fungování jeho nervového systému.
2. Hvězda krtka hvězdonosého představuje nejcitlivější známý dotykový orgán u savců.
Obsahuje více než 100 000 nervových vláken – což je pětkrát víc, než naleznete v lidské ruce. Dotyčná vlákna jsou nicméně „zhuštěna“ v prostoru menším než špička prstu. Kůže hvězdy je prý tak citlivá, že Kenneth a jeho kolegové nebyli schopni stanovit nejnižší prahovou hodnotu aktivace neuronů.
3. Dotykový orgán krtka hvězdonosého z neurologického hlediska odpovídá našemu zrakovému orgánu.
Ve středu hvězdy se nalézá tzv. dotyková folea, kterou krtek používá pro zkoumání svého okolí. Tato fovea je po neurologické stránce uspořádána způsobem, který se nápadně podobá organizaci vysoce sofistikovaného vizuálního systému.
4. Pokud použijete to správné barvivo, můžete vidět jaké části mozku krtka hvězdonosého kontrolují (a dostávají z nich podněty) jaké části jeho těla.
Ve hvězdách jsou totiž krásně patrné jakési mozkové mapy. I díky tomu se tito fascinující tvorové těší velkému zájmu neurovědců, kteří na nich provádějí různá podrobná měření.
5. Krtci hvězdonosí dokážou cítit i pod vodou a jejich přední nohy fungují jako lopaty.
Vlastně by se dalo říct, že představují takové chodící atlasy extrémních evolučních adaptací. Zajímavá je hlavně schopnost očichat si kořist pod vodou, kterou žádný jiný známý savec nedisponuje. Krtek nejprve vyfoukne bubliny a pak je opět vdechne nosem.
