Petrlík sbližuje Čechy a Němce

Čtyřiačtyřicetiletý Petr Petrlík se narodil v době, kdy učebnice popisovaly Němce jako nepřátele ze Západu. Oženil se se ženou, jejíž dědeček koupil v padesátých letech od státu statek v Plané. V roce 1991 se do něj nastěhovali, pak poznal Johanna Wittnera a začal stavět u vesnice vzpomínkový park. „Svůj názor na dějiny jsem si dělal díky četbě historika Josefa Pekaře, jehož knihy mi dával otec. Poznal jsem, že Češi vyhnáním Němců ztratili dávného rivala, vůči němuž se museli vymezovat a posilovat svoji kulturu,“ říká dnes Petrlík.
Po deseti letech se Petrlíkovi začali poohlížet po okolí. Prošli místní hřbitov a získali kroniku Spolku pro hřbitov a kapli. „Z její četby jsem byl ohromený. Hlavně z toho, jaký měli dřívější němečtí obyvatelé vztah k místu, kde žili,“ líčí majitel firmy obchodující s počítači.
Začal shánět kontakty na bývalé rodáky. Přes Wittnera se seznámil s dalšími Němci. Obnovil spolek a ujal se jeho kroniky, kterou vedl původně Mathias Liebel, žijící na statku Petrlíků. Na hřbitově si pronajal místo s dvaceti neudržovanými německými hroby. Nakonec koupil pole, která dříve patřila Němcům, a začal na nich budovat vzpomínkový park.
„Můžou se na něm setkávat Češi a Němci. Odpočívat a třeba přemýšlet o tom, co se u nás v obci stalo. Chtěl jsem přispět k tomu, aby se oba národy sblížily, protože ekonomické heslo nemusí být v životě tím jediným, co nás bude ovládat,“ přemýšlí Petrlík.
Na podzim převzal cenu od rakouského sdružení Slunce a svoboda za udržování přes-
hraničních kontaktů a posilování demokratické struktury Evropy.