Písecká kometa: fotbalista Voráček

Písečtí fotbaloví fanoušci se učí znát další jméno. Přesvědčí je útočník Martin Voráček, že je novou útočnou hvězdou třetiligového mužstva?

Jen těžko si někdo dokáže představit lepší premiéru, než měl útočník píseckých fotbalistů Martin Voráček. Byla středa 21. září. Na písecký stadion přijel druholigový Třinec, aby přes domácí celek postoupil do osmifinále českého poháru.
Před dvanácti stovkami diváků nastoupil poprvé od úvodní minuty mezi dospělými i sedmnáctiletý útočník, a když rozhodčí naposledy v utkání zapískal, sklízel zasloužené ovace. Domácí vyhráli 3:1 a postoupili. Mladík se na tom podílel dvěma vstřelenými góly.
Na tenhle zápas jen tak nezapomene. „Martin Voráček mě nepřekvapil, protože s námi už nějaký čas trénuje a víme, co v něm je,“ řekl po utkání trenér celku Karel Musil.
„Nic se pro mě v kabině nezměnilo. Je to tak, jak to bylo předtím,“ popisuje mladý fotbalista pár týdnů poté, co mu tleskaly zaplněné písecké tribuny. S týmem od léta trénuje. Dostal příležitost v několika přípravných duelech a střídal v závěrech zápasů i v ČFL.
Poprvé nastoupil od úvodní minuty právě s Třincem a od té doby hraje pravidelně. S Kunicemi doma střídal nevýrazného Chrdleho v poločase. Na hřišti Ovčár hrál znovu od začátku.
„Věděl jsem pár dní předem, že proti Třinci nastoupím. Člověk má plnou hlavu různých myšlenek, ale jak se začne hrát, nijak na to nemyslí,“ odmítl fakt, že by se před důležitým střetnutím potýkal s nějakou nervozitou.
S fotbalem začínal v Blovicích u Plzně a v Písku je teprve od starších žáků. Zaujal v provinčním Hradišti a následně se přesunul do centrálního FC Písek. „V téhle době zažívám asi nejlepší období,“ míní Voráček. Jak sám říká, v mládežnických kategoriích nikdy nepatřil mezi elitní střelce. Fotbalisté z Písku často dostávají nabídky na přestupy do pražských celků. Jemu se podobné věci vyhýbaly. V mládežnických kategoriích nijak nezářil.
„Člověk měl vždycky období, kdy se mu dařilo, a naopak zase ta, kdy toho moc nedal,“ vysvětluje. Zlom u něj přišel až ve starším dorostu.
„Góly si nijak nepočítám,“ netrpí přehnanou zahleděností Voráček. Přesto už jich v této sezoně stihl za dorostenecký celek šest a dva přidal v dresu mužů. Celkem osm zásahů je velmi slušná porce na to, aby mladému forvardovi pořádně stouplo sebevědomí.
„To asi každému, komu se zadaří. Když dáte nějaké góly a pak se dostanete do šance, věříte si. Chcete i víc hrát,“ myslí si mladík, který toho musí stíhat dost. Trénuje s A týmem a teprve před víkendem se dozvídá, jestli půjde hrát za dorost, nebo ne. Třeba teď naposledy dostali přednost muži. Vždyť na něj čekala v Ovčárech základní sestava.
„Jak to bude dál, to nevím,“ pousměje se. Ale našlápnuto na to, aby už za dorost hrát nechodil a nastupoval pravidelně v týmu mužů, má dobře. „Je tady velká konkurence,“ zůstává na zemi Voráček a připomíná jména jako Zušťák, Chrdle nebo Polodna. Nemusí to trvat dlouho a třeba se mezi ně zařadí natrvalo.