Písmomalířka vytváří i parte pro psa | E15.cz

Písmomalířka vytváří i parte pro psa

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Celoživotní vášní Hany Dostálové z Hranic je psaní ručním písmem a tvorba originálních přáníček.

I v době počítačů, kdy lze ve chvilce vytvořit a vytisknout téměř cokoliv, se Hana Dostálová z Hranic věnuje starobylému řemeslu písmomalířství. „Ruční práce má pořád větší váhu,“ říká žena, která se svému koníčku věnuje už od dětství a doma má sbírku starých písemností od rodných listů až po úmrtní. „Písmo už po staletí provází každého člověka od narození až do smrti,“ dodává Dostálová.

Konkurenci počítačů vzdoruje statečně. Například ve Zlaté knize města Hranic proti ní stroje nemají šanci. Zápisy do ní se dělají stále ručně a Dostálová připravuje stránky pro podpisy význačných osobností. Kromě toho zdobí školní i rodinné kroniky, píše pozvánky na srazy a rodičům vyrábí k výročí vzpomínkové knihy z fotek, doplněné vlastními básněmi, rýmovačkami a ručním písmem.

Gratulace s pátráním

Výtvory Dostálové jsou malá umělecká díla. Písmomalířka vyrábí nápadité, netradiční a originální gratulace. Některé dělá formou vtipných koláží z barevného papíru a pohlednic, do jiných zapojuje ruční výšivky či fotografie.

Při přípravě přání svému synovci ke třicátinám využila i výstřižek z novin. „Když měl tři roky, se svými sourozenci se vydal do sousední vesnice na návštěvu k tetě. Nikomu o tom ale neřekli, a tak nastalo velké pátrání. V tisku o tom tehdy vyšel článek,“ vysvětluje Dostálová. Přání doplňuje fotografie a rýmovaná gratulace.

Předtištěné přání z obchodu by si Dostálová nikdy nekoupila. „Raději dávám osobní. Vždy jde o nápad. Zpracování, to už je jen otázka řemesla a trpělivosti,“ vysvětluje. Pro neteř vyrobila přání, které lemovaly portréty dívky v průběhu času. Jiné přání je inspirované hrací kartou, na které krále nahrazuje obrázek oslavence. Nebo pro svou příbuznou zakomponovala do gratulace kopii dopisu, který od ní před dvaceti lety dostala. Některé blahopřání vypadá jako titulní strana sešitu, jiné jako tričko a třeba pozvánka na setkání připomíná kalendář.

Parte pro psa Originální parte vyrobila písmomalířka svému psíkovi Čertíkovi. Kolem textu nalepila jeho chlupy. „Vzniklo to vlastně náhodou. Když jsem parte dělala, spadlo na něj pár chlupů, a tak jsem jimi polepila toto smutné oznámení,“ uvádí Dostálová.

Má také haldu originálních novoročenek. Například ty z roku 2005 doplnila poštovní známkou s přítiskem, kde je na fotografii se svým psíkem. Přišly ji na osmnáct set korun. Vánoční přání posílá svým známým a příbuzným přes poštu v Božím Daru, velikonoční přání pak jdou přes Kraslice. Její dílka jsou dotažená do posledního detailu. I písmo na obálce ladí s poštovní známkou. Kolik takových přáníček už vytvořila, ale Dostálová neví. „Nepočítám to,“ přiznává. Kromě výtvarné stránky přáníček si dává velký pozor zejména na správnou gramatiku.

Začalo to sešitky

Dostálová svou řemeslnou zručnost získala tím, že se písmomalířství věnuje už odmala. Tehdy si vedla kolibřičí sešitky. Psávala do nich barevnými propiskami básničky a texty. Knížečky pak sešívala jehlou. Její vášně pro písmo si všimli i spolužáci ze základní školy. V deváté třídě o ní napsali sloku do školní písně: „Známý písař Dostálová, v šuplíčku si brčko schová, i když dosti pěkně píše, o písařce nechce slyšet.“

Hravost ji držela i po studiu na střední škole. „Tehdy mi pomohla náhoda. Akademický malíř Ladislav Vlodek mě nasměroval na studium propagačního výtvarnictví a připravil mě na talentové zkoušky,“ popisuje Dostálová. Na studiu se začala více věnovat písmu. „Uchvátilo mě to, strhlo, dostala jsem se k něčemu, co jsem chtěla dělat,“ dodává. Hranický patriot

Její psaní ovlivnilo i náhodné setkání s obchodním cestujícím. „Věnoval mi neprodejnou publikaci Krása písma od Oldřicha Menharta. V ní jsou různé ukázky, a tak se z ní stal můj vzorník. V něm jsem si nejvíce oblíbila písmo gotická textura,“ prozrazuje.

Koníček Dostálové se pak stal i jejím zaměstnáním, když pracovala v propagaci podniku Mechanizace traťového hospodářství. „Dělala jsem katalogy výrobků, kroniku podniku, gratulace jubilantům firmy, diplomy. To byl vrchol mého života. Dokonce mě tehdy lákali do Prahy, abych v televizi psala titulky. Ale jsem hranický patriot,“ říká Dostálová.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video