Počet pražských cyklistů se od roku 2002 zdesetinásobil | E15.cz

Počet pražských cyklistů se od roku 2002 zdesetinásobil

Počet pražských cyklistů se od roku 2002 zdesetinásobil
Celodenní stávka, která 16. června paralyzovala dopravu v Praze, dostala do pedálů mnohem víc lidí, než obvykle. Rušno bylo i na cyklostezce kolem Vltavy.
• 

ČTK
bru

Počet cyklistů v Praze se od roku 2002, kdy Praha se sčítáním začala, zvýšil až desetinásobně. Největší nárůst je v letních měsících, kdy cyklisté tvoří zhruba 3,6 procenta z celkového objemu pražské dopravy. Novinářům to dnes řekl cyklistický koordinátor hlavního města Pavel Polák. Celoroční průměr se pohybuje mezi 1,5 a dvěma procenty. Podle Poláka počet cyklistů stále stoupá, domnívá se však, že více než zhruba sedmiprocentní podíl cyklistické dopravy pražské ulice nezvládnou.

Polák dnes připomněl nedávnou situaci, kdy během stávky odborů nejezdilo metro a mnozí Pražané vyjeli do města na kole. Tehdy projelo po pražských cyklostezkách až desetkrát více cyklistů než v běžné dny. Podle serveru prahounakole.cz vytáhla kolo téměř třetina Pražanů pohybujících se ten den po městě.

„Na tento počet cyklistů ale Praha není připravena a nikdy nebude,“ řekl dnes Polák. Podle něj totiž některé úseky cyklotras a cyklostezek nejsou na tolik jezdců stavěné. Například není možné v současnosti zvýšit průjezdnost Vyšehradským tunelem, v době stávky prý čekali cyklisté před tunelem i osm minut.

Podle Poláka přibývá především cyklistů, kteří kolo používají ke své dopravě po městě, a ne pouze k rekreaci. Praha se proto podle něj musí čím dál více soustředit na vybudování takových opatření, která cyklisty zapojí do hlavního dopravního prostoru. Mezi ně patří například zprůjezdnění jednosměrných ulic v obou směrech, vyhrazené pruhy nebo předsunuté pruhy na křižovatkách.

Takové investice jsou navíc výrazně levnější než budování oddělených cyklostezek mimo centrum. Podle Technické správy komunikací (TSK) se ale přesto při stavbě nových stezek preferují řešení s ohledem na bezpečnost a „uživatelskou vlídnost“, nikoli na konečnou cenu.

V extrémním případě se tak náklady mohou dostat až na necelých 25 milionů korun za kilometr, jako v případě úseku mezi ulicemi U Rokytky a Čuprova na Praze 8. Obvykle se ale cena za kilometr bez dopravního značení a dalších prvků pohybuje mezi třemi a pěti miliony.

Podle statistiky TSK loni občas použilo kolo 424 tisíc Pražanů. Asi 282 tisíc jezdilo na kole alespoň jednou měsíčně. Nejvíce podle TSK vzrostl počet cyklistů ve věku od 40 do 49 let. Nejčastějším způsobem dopravy po Praze zůstává podle TSK i nadále MHD, kterou využívá kolem 43 procent lidí. Nárůst cyklistické dopravy má na počet aut, neovlivňuje ale objem MHD. V Praze je nyní 433 kilometrů značených cyklotras, 140,5 kilometru oddělených cyklostezek a společných komunikací pro chodce a cyklisty a dále 57 kilometrů vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty. Tato síť by se mohla podle Karla Březiny, náměstka pražského primátora, letos rozrůst o 38 kilometrů. V hlavním městě je rovněž 921 stojanů na jízdní kola, letos by jich mělo přibýt 300.

Autor: ČTK, bru
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!