Pod kapotou zaržálo 520 koní. Auto Praga se vrací

Pražské automobilky vyráběly mezi válkami ostošest. Jejich notně zašlá sláva se dnes vrací aspoň v podobě tradičních značek.

Pod kapotou s českým lvem a nápisem Praga naplno pracuje 520 koní. Na okruhu v belgickém Spa se pod označením R4S prohání budoucnost tradiční pražské automobilky.

Na silnicích dnes Pragu připomínají hlavně nákladní „vejtřasky“. To se do dvou let změní, slibuje Pragovka. Testování závodních speciálů pro ni znamená nový začátek.

„Pracujeme teď na závodním autě nižší kubatury s názvem Praga 1. Od něj chceme odvodit model pro běžný provoz na silnici a nabízet ho od roku 2013,“ plánuje ředitel Pragy Petr Ptáček.

Základem je technologie italského výrobce motokár Intrepid a poznatky slovenských výrobců závodních speciálů K-1 Attack.

Automobilka původem z pražských Vysočan se tak po víc než půl století snaží vrátit k osobním autům. Za první republiky platila v této oblasti za královnu. Jen v roce 1929 jezdilo v zemi bezmála čtrnáct tisíc vozů se značkou Praga.

V luxusních verzích se vozil třeba prezident Tomáš Garrique Masaryk nebo populární herečka Lída Baarová.

Půjde to ztuha

„Každé oživení naší automobilové historie je třeba vítat a mít radost, že se někdo ohlédl do minulosti, kdy byli Češi uznávanými výrobci,“ chválí Igor Sirota z Ústředního automotoklubu.

Zároveň ale upozorňuje, že není reálné, aby pražské výrobní linky znovu zaplnily ulice, jak tomu bylo před desítkami let. V nejbližší době půjde maximálně o ojedinělé kusy.

„Výroba osobních aut - byť malosériová - je svázaná celou řadou norem a předpisů. Jde o velmi náročnou záležitost,“ připomíná Igor Sirota.

To potvrzuje i Jan Králík z Národního technického muzea. „Snaha o comeback je velmi sympatická, ale schválení technické způsobilosti pro provoz na silnicích je dlouhý a nákladný proces. Ve srovnání s tím jsou tři závodní speciály, které Praga zatím postavila, jen veselou kratochvílí,“ podotýká Králík.

Po silnicích už sedm let jezdí auta další slavné pražské značka Jawa, která se ve třicátých letech prosadila díky výrobě motocyklů a aut dostupných širší veřejnosti. Teď se zaměřila na „vozítka“ s nízkým výkonem, které staví v Itálii.

Je to tak trochu kuriozita. Jde sice o auto se čtyřmi koly, ale vzhledem k obsahu motoru a maximální rychlosti 45 kilometrů v hodině, spadají novodobé Jawy do kategorie motorek. Jízdu s volantem a pedály si tedy můžou vyzkoušet lidé už od patnácti let.

„Výhodou je, že nemusíte mít řidičák na auto. Ale tyhle vozy mají úzkou skupinu zákazníků. Navíc dnešní bezpečnostní normy nepřejí lehkým a levným vozítkům, takže ani nemůžou být levná,“ upozorňuje Igor Sirota z ÚAMK.

Modely Jawy se dají pořídit za zhruba 250 tisíc korun. Paradoxní je, že třeba Jawa Minor platila ve třicátých letech za auto pro širší vrstvy.

Symbol luxusu

Rušnými pražskými ulicemi se dnes proplétá i další slavné jméno. Značka Laurin a Klement. První modely z mladoboleslavské automobilky si mohli bohatší Pražané koupit ještě za Rakouska-Uherska, byl to dvoumístný vůz Voiturette, který slavil nejen prodejní, ale i závodní úspěchy.

Jména zakladatelů firmy Václava Laurina a Václava Klementa se dostala do názvu luxusní série modelu Škoda Octavia a v blízké budoucnosti i Škody Superb. Jde o limitovanou edici s chromovanou mřížkou chladiče, prahy z ušlechtilé oceli a dalšími vylepšeními.

„Je to určitá pocta zakladatelům firmy, z níž vzešla dnešní Škoda Auto. S tím označením je spojená prestiž a kvalita. Ročně si takový model koupí několik stovek zákazníků,“ popisuje Rudolf Dreithaler ze Škody Auto.

Většina kupujících je podle něj z Prahy a středních Čech. Žádná z tradičních českých značek si ale v dnešní době nevystačí s vlastními prostředky technologiemi.

„Stále jsme toužili mít vlastní auto. Ale uvědomovali jsme si, že v dnešním globálním světě vede cesta k úspěchu přes fúze nebo kupování společností, které mají skvělý produkt, a hledají pro něj slavnou značku,“ uzavírá ředitel Pragovky.