Muži v klukovském věku většinou chtějí jejich chladný kov alespoň držet v rukou, jiní je vášnivě sbírají. Ty kusy železa však většinou přinášejí smrt. Ale také svobodu.
Řeč je o kulometech z druhé světové války, jejichž dosud největší sbírku v nové výstavě ukáže jihlavské Muzeum Vysočiny. Výstava Jihlavsko v boji za svobodu 1939 až 1945 začne slavnostní vernisáží ve čtvrtek 11. února v 16.30 hodin a trvat bude do 28. března. Ukáže také další památky na temné roky války a nacistické okupace.
Zřejmě nejcennější bude pamětní kniha města Jihlavy, do které se v protektorátních letech vlastnoručně podepsali nacističtí pohlaváři, Heinrich Himmler, Karl Herman Frank, či stonařovský rodák Artur Seyss-Inquart.
Knihu dosud nikde nevystavovali a i nyní ji budou návštěvníci vidět jen po první tři dny výstavy, tedy od pátku do neděle. „Byl jsem asi první, kdo knihu otevřel v roce 1990. Zjistili jsme, že její stránky z období Protektorátu byly sešity. Ani komunisté zřejmě sami nevěděli, co tam je. Myslím, že v budoucnu už nikde běžně k vidění nebude,“ odhaduje historik a spoluautor expozice Zdeněk Jaroš.
Výstava chronologicky popisuje události válečných let na Jihlavsku. Autoři využili sbírek muzeí i v jiných regionech a také předmětů z majetku soukromníků, především od rančířovského sběratele militárií Pavla Slavíka.
V muzeu už jsou sovětské vojenské motocykly M 72, opatřené sajdkárami a kulomety Maxim a Děgtarjev, či německé vojenské motocykly Zündapp a DKW. Mezi dalšími kulomety se objeví sovětský Děgtarjev vzor 1927 s horním plochým zásobníkem, pojízdný Gorjunov, britský Bren a německý MG 34.
V části výstavy připravené sběratelem Slavíkem lidé uvidí vyznamenání, odznaky a hodnosti armád protifašistické koalice, kde sloužili českoslovenští vojáci.
Část výstavy se zaměřuje na představení života za Protektorátu. „Věnujeme se tam okupační moci vůči odbojářům - budou vystavena originální pouta gestapa, či gestapácké důtky s olověnými konci, používané při výsleších,“ řekl druhý autor výstavy, historik Muzea Vysočiny Radim Gonda.
Zřejmě poprvé budou k vidění například fotografie z exhumace obětí třešťského masakru z května 1945, či dokumenty vztahující se k helenínské partyzánské akci. Nad partyzány položenou náloží vybuchl 10. dubna 1945 most ve chvíli průjezdu transportu.
„Byla to největší destrukční partyzánská akce na železnici na území Protektorátu,“ řekl Gonda. „Podařilo se mi zajistit zprávu protektorání policie a hlášení protektorátního ministerstva dopravy o té události,“ dodal Jaroš.
Vraždění na konci války
Při tragédii posledních dnů okupace a války nacisté 7. a 8. května 1945 v Třešti povraždili 62 lidí. „Z fotografií z exhumace obětí jsme samozřejmě museli vybírat ty nejméně problematické,“ poznamenal Gonda.
Návštěvníci mohou vidět také uniformy vojáka Rudé armády, pilotů britské RAF, příslušníka oddílů SS a mundur vězně koncentračního tábora. Část výstavy autoři věnovali také holocaustu a židovským obětem nacistické okupace.
Panely přiblíží i specifické postavení Jihlavy jako města, jehož němečtí obyvatelé chtěli, aby se Jihlava stala plnohodnotným městským sídlem, které bude součástí Říše.
