Podlažice obestírá tajemno, svoji pouť tam začala Ďáblova bible | E15.cz

Podlažice obestírá tajemno, svoji pouť tam začala Ďáblova bible

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Stopy kláštera v Podlažicích a největší rukopisné knihy světa, která se v něm zrodila, vedou do několika východočeských měst.

Mihotavý plamínek vykresluje na stěnu temné místnosti siluetu mnicha. Zhřešil. Aby se vyhnul trestu zazdění zaživa, nabídl, že přes noc napíše knihu, jakou svět ještě neviděl. O půlnoci už ví, že slib nemůže splnit. Dílo výměnou za jeho duši dokončí ďábel, kterého z vděku na jednom z listů zvěční. Největší rukopisná kniha světa z východočeských Podlažic si časem vyslouží přízvisko Ďáblova bible.

„Přímé stopy zrodu pověsti o Ďáblově bibli vedou přinejmenším do Broumova, kde podle ní měla vzniknout,“ říká Kamil Boldan, spoluautor publikace Codex Gigas - Ďáblova Bible s podtitulkem Tajemství největší knihy světa.

Div středověkého světa

Broumov byl však jen jednou z východočeských zastávek kodexu. Zrodil se v první třetině třináctého století nejspíš v benediktinském klášteře v Podlažicích. Odtud putoval do zástavy cisterciáckého kláštera v Sedlci, odkud knihu v roce 1295 vykoupil opat břevnovského kláštera Bavor. Zápis o tom zůstal až do roku 1847 skrytý pod přelepeným pruhem pergamenu s hlaholskou abecedou.

Obří rozměry záhy knize přisoudily pověst jednoho z divů středověkého světa. Rozměry pergamenových listů jsou 89 x 49 centimetrů a desky jsou ještě větší. Zaklínání nemocí a zlodějů, kde se vyskytují i jména ďáblů, a celostránkový obraz ďábla pak jen podpořily legendu o spolčení písaře s temnými silami.

Kde se vzal zazděný mnich? Kodex uvádí i podlažická data o úmrtí. Latinský dovětek u Heřmana „monachus inclusus“ si čtenáři vyložili doslovně jako zavřený nebo zazděný mnich.

„Incluse není ničím jiným než připomínkou ve dvanáctém a třináctém století stále ještě běžně známé formy askeze, kdy se muž či žena nechali uzavřít v poustevně či v klášterní cele,“ vysvětluje Boldan.

Codex gigas je knihovnou v jedné knize a obsahuje nejen biblické texty. Většinu napsala ruka jediného muže. Předlohu pro obsah mohl podlažický písař najít v knihovně svého řádu v klášteře v Břevnově.

„Výroba tak rozsáhlé knihy musela trvat celou řadu let, řekněme deset,“ odhaduje historik Zdeněk Uhlíř.

Dlouhý čas musela zabrat také ilustrace a samotné zhotovení tak velkého pergamenu, na nějž bylo třeba kůže asi ze sto padesáti zvířat.

Rukopis unikl ohni

Největší rukopisná kniha světa přitom měla několikrát namále. Kdyby zůstala ve východočeských Podlažicích, nejspíš by padla za oběť husitskému útoku roku 1421, kdy klášter lehl popelem. Podobně dopadla další místa jejího pobytu. Roku 1421 přepadli husité i sedlecký klášter a o rok dříve břevnovský klášter.

Břevnovský opat s většinou mnichů i s rukopisem našli včas útočiště v klášteře ve východočeském Broumově.

„V Broumově nakonec Codex gigas zůstal více než 170 let, tedy vůbec nejdéle ze všech svých českých zastávek. Přečkal tu i několik požárů města a kláštera,“ říká Boldan.

Už tehdy klášter navštěvovaly významné osoby nejen z Čech, aby si kodex prohlédly. V roce 1594 se gigant mezi knihami už s puncem ďábelské legendy dostal do proslulé sbírky Rudolfa II. na Pražském hradě, kde ji na konci třicetileté války ukořistili Švédové.

Osudným pro vzácný rukopis se mohl stát také požár zámku Tre Kronor v roce 1697, při němž zemřel švédský král Karel XI. Oheň spálil přes sedmnáct tisíc výtisků knih a více než tisícovku rukopisů. Codex gigas někdo v poslední chvíli vyhodil z okna.

Rukopis, kterému se začalo říkat Ďáblova bible, na své přitažlivosti za dlouhá staletí neztratil. Inspiruje autory historických a novodobých detektivek, které rozpracovávají konspirační teorie.

I v nedávno zfilmované Ďáblově lsti, která se točila na Pardubicku, se objevuje řada fikcí založených na chybějící stránce číslo 289. Zobrazení ďábla mezi dvěma věžemi na následující straně má být prý předzvěstí útoků z 11. září 2001.

Jenže zmíněná strana nechybí. Na protější straně ďábla, symbolu temnoty a zla, je zobrazen mezi dvěma věžemi jako protiklad božský Jeruzalém, symbol naděje a vykoupení.

I podlažické Bratrstvo tmy, které údajně rituálně vraždilo ženy, děti i své bratry, je výplodem autorovy fantazie.

Ženské a dětské hroby však archeologové v místě bývalého mužského kláštera skutečně odkryli.

„Žen a dětí tam bylo dokonce více než mužů. Některé ženy mohly být manželky osob zasloužilých o klášter - donátorů OE nebo donátorky samotné. To by nejspíš platilo pro hroby v kostele,“ podává jednu z teorií Jan Frolík, který archeologický výzkum v Podlažicích v roce 2003 vedl.

Podle něho část pohřbených jsou obyvatelé přilehlé vesnice, kteří by správně měli být pochováni u kostela svatého Martina v Chrašicích. Ten je vzdálený jeden a půl kilometru a pozůstalým se asi nechtělo vláčet se s nebožtíkem tak daleko.

„Třetí vysvětlení vychází z toho, že v jedenáctém a dvanáctém století to ještě nebylo tak striktní s celibátem. Vždyš i kronikář Kosmas, kněz a děkan svatovítské kapituly, měl manželku a syna a nikoho to nepohoršovalo. Myslím si, že šlo o kombinaci všech tří možností,“ dodává Frolík.

Architektonické články a ostatní nálezy archeologů z posledního výzkumu jsou dnes uložené v Regionálním muzeu v Chrudimi.

„Objevili jsme části klášterního kostela před průčelím toho současného, část křížové chodby jižně od kostela a sákristie rajské zahrady. Dále část východního klášterního křídla a jakousi budovu související s klášterem za dnešním kostelem,“ vzpomíná Frolík.

V chrudimském muzeu návštěvník najde i závěsný bronzový křížek a pozlacenou bronzovou plastiku ukřižovaného Krista nalezenou v sutinách podlažického kláštera.

Ve stejném muzeu otevřou 9. února výstavu věnovanou výzkumům kolem kostelů na Chrudimsku a Pardubicku, včetně Podlažic.

Kus Podlažic je i v Hradci

Cennou památku na zničený podlažický klášter má už od roku 1421 také královéhradecká katedrála svatého Ducha. Bohatě zdobená cínová křtitelnice z roku 1406 je podle některých pramenů dokonce nejstarší v Čechách.

„Objednal ji původně opat Bartoloměj pro kostel kláštera v Podlažicích. Pochází pravděpodobně z proslulé pražské cínařské dílny v Týnském dvoře,“ uvádí odborník na dějiny umění a památkovou péči Vladimír Hrubý.

Jak klášter vypadal, přibližuje model jeho architektonické podoby v chrasteckém muzeu. K vidění je tam i několik goticky opracovaných kamenů z podlažického kláštera a zlomky keramiky. „Do míst původního podlažického kláštera, kde se v současnosti nachází kostel svaté Markéty, vede Naučná stezka Chrastecka,“ upozorňuje vedoucí Městského muzea Chrast Klára Habartová.

Muzeum se může pochlubit dokonce maketou Codexu gigas zakoupenou po výstavě z Národní knihovny.

Tím však novodobá stopa největšího rukopisného díla světa na východě Čech nekončí. Vede také do žamberecké knihařské dílny Jiřího Fogla a Pavlíny Rambové. Právě tam maketa Ďáblovy bible vznikla. „Práce nám zabrala téměř pět set hodin,“ říká umělecký knihař Fogl. Drahý pergamen sice nahradil papír a rukopis digitální kopie originálu, ale rozměry zůstaly stejné. Jednotlivé složky museli šít vždy dva knihaři proti sobě.

Na další části knihy se využila dřevěná překližka odolná vodě, teletina, vosk pro odolnost kůže, lepenka i kování ručně zhotovené Vladimírem Benešem z Lobkovic.

Ke zdobení desek posloužila stará technika slepotisku, vzorování vtlačováním ohřátých nástrojů do kůže.

„Kování jsme přibíjeli hřebíky a podkládali modrým podlepeným plátnem, jako u originálu knihy,“ dodává Fogl.

CO JE CODEX GIGAS

* Největší ručně psaná kniha na světě zvaná také Ďáblova bible, Liber giganteus, Gigas librorum, Liber pergrandis.

* Váží 75 kilogramů, obsahoval 320 pergamenových listů. Osm někdo vyřízl, nedochovala se Řehole svatého Benedikta.

* Obsahuje abecedy, Starý a Nový zákon, dvacet knih etymologií - zdroj výuky o světě, přírodě, historii a kultuře, rozpravy o lidském těle a jeho nemocích, o oku, návod pro zpovědníka, zaklínací lékařské formule, Kosmovu kroniku, další texty a ilustrované části.

* V současné době je rukopis uložen v Královské knihovně ve Stockholmu. Odtud ho dvakrát půjčili. Poprvé do New Yorku a od 20. září 2007 do 9. března 2008 do Národní knihovny v Praze.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video