Odtokový systém z vysokohustotního polyetylenu (PE-HD) pro dešťovou a odpadní kanalizaci je v Evropě znám již více než 40 let. Kompletní a ucelený systém trubek a tvarovek s průměry od 40 mm až do 315 mm (d 40–315 mm) splňuje nejvyšší požadavky na moderní sanitární instalace. Trubní systém PE-HD se vyznačuje dlouhou životností, vysokou odolností vůči mechanickému opotřebení i vůči UV záření a chemikáliím. Umožňuje použití v rozmezí teplot –40 °C až +95 °C, je vhodný i pro venkovní použití a díky fyziologické nezávadnosti je také šetrný k životnímu prostředí.
Pro spojování se využívá především techniky svařování natupo nebo pomocí elektrotvarovek, které zaručují při dodržení technologického postupu vysokou spolehlivost a těsnost. Lze však využívat také spoje hrdlové, závitové nebo přírubové.
V oblasti splaškové kanalizace jsou svařované systémy často nahrazovány běžným hrdlovým systémem na bázi PP-HT, ale pro aplikace dešťové kanalizace mají svařované systémy PE-HD své nezastupitelné místo. A to nejen pro tradiční gravitační rozvody, ale v posledních 20 letech se trubky a tvarovky z PE-HD stále častěji prosazují zejména při odvodnění rozsáhlých ploch výrobních a skladových hal s využitím podtlakového systému.
#####Jak funguje systém podtlakového odvodnění plochých střech?
Při malém dešti je princip fungování podtlakového systému odvodnění střech prakticky stejný jako u gravitačního odvodnění. Při větší intenzitě deště se potrubí s malým průměrem rychle naplní dešťovou vodou a tím vzniká síť potrubí s plným naplněním. Voda ve svislém svodu padá rychle dolů jako píst a vytváří v potrubí podtlak. Potřebná energie k vytvoření podtlaku se tedy získává díky rozdílu výšek osazení střešních vtoků na ploše střechy a úrovní odtoku do gravitační kanalizace, retenčních nádrží nebo šachet s volnou hladinou vody.
[file:13758:small:right]
Jednou z hlavních součástí a srdcem podtlakového systému jsou střešní vtoky. Speciálně navržená konstrukce střešního vtoku s protivzduchovou přepážkou zabraňuje přístupu vzduchu a zajišťuje rovnoměrné proudění vody v potrubí. Sortiment střešních vtoků například v podtlakovém systému Akasison nabízí řešení pro každý typ nebo konstrukci střechy a zajišťuje bezpečné spojení s každým druhem střešní izolace, jako jsou např. polymerové a PVC fólie nebo živičné krytiny. Střešní vtoky mohou být dodány i s vyhřívacím elementem. Je pamatováno také na provedení střešní skladby s parozábranou nebo bez parozábrany, případně provedení do plechových žlabů. Standardní střešní vtoky jsou opatřeny odtokovou trubkou DN 70, žlabové a velkokapacitní vtoky pak závitovým přechodem 2“ nebo 3“.
[file:13759:small:left]
Počet střešních vtoků se určuje v závislosti na odvodňované ploše, návrhové intenzitě dešťových srážek (0,03 l/s.m2) a optimální kapacitě navrhovaného střešního vtoku. Umísťují se vždy do nejnižšího bodu odvodňované střešní plochy, nejlépe pak do úžlabí střešních rovin, které není rozděleno spádovými klíny. Maximální povolená vzdálenost střešních vtoků mezi sebou je 20 metrů a vzdálenost ke kraji střech je 10 metrů. Omezení platí i pro vzdálenost vtoku od atiky, kde je stanovena minimální vzdálenost na 0,5 m, ale optimální vzdálenost je 0,8–1,0 m.
Další částí celého systému je upevňovací systém. U systému Akasison je tvořen nosnými lištami, objímkami potrubí, spojkami a závěsy lišt. Vyvěšení nosného systému závitovými tyčemi a kotvami do konstrukce střechy je řešeno statikem projektu stavební části. Potrubí a upevňovací systém spolu vytvářejí spojenou jednotku a dilatační změny horizontálně uložených trubek se kompenzují uvnitř systému. Vznikající síly se pomocí pevných bodů přenášejí na ocelovou montážní lištu vedenou souběžně nad potrubím. Konstrukce střechy se tak dodatečně nenamáhá vznikajícími silami. Montáž svislého potrubí je řešena vždy s využitím dlouhých dilatačních hrdel. Vzdálenost pevných bodů je maximálně 5 metrů.
Návrh systému podtlakového odvodnění provádí dodavatel systému pomocí speciálního softwaru na základě podkladů dodaných projektantem. Zpracovatel návrhu zodpovídá za správnou funkčnost systému, hydraulický výpočet a návrh dimenzí jednotlivých úseků trubního rozvodu. Výstupem pro projektanta je pak izometrie jednotlivých větví rozvodu, výkaz výměr s cenou do projektu a technická zpráva. Role dodavatele systému by tím ale končit neměla. Často je třeba proškolit montážní společnost a poskytnout technickou podporu přímo na stavbě včetně závěrečné kontroly celého systému.
*
V protikladu ke klasickému gravitačnímu systému nabízí podtlakové odvodnění nejen ekonomické, ale také stavebně technické přednosti:
• menší průměry trubek při využití plného naplnění • malý počet svislých dešťových svodů a tím uvolnění dispozice • vodorovnou montáž trubek pod střešní konstrukcí a bezpečné upevnění rozvodu • méně střešních vtoků vedle ekonomických výhod také znamená méně prostupů střešní krytinou a eliminaci možných netěsností • úsporu velké části podzemní kanalizace a s tím spojených nákladných zemních prací • optimální samočištění systému díky velké rychlosti průtoku vody • absolutní těsnost svařovaných spojů.
