Podzemím by mohlo projet i metro | E15.cz

Podzemím by mohlo projet i metro

Tomáš Blažek

Před šestadvaceti lety začali v Jihlavě stavět kolektory. Monumentální, nedokončené dílo.

Uprostřed noci probudil správce jihlavského podzemí Jana Šustra telefon. Hlas městského policisty oznamoval: bezpečnostní čidla nahlásila, že se kdosi prochází v podzemních kolektorech. Reakce čidel Šustra udivila. Rychle reagovala čidla vzdálená od sebe desítky metrů. Což je někdo schopen tak rychlého pohybu?

Hluboko pod zemí v tunelu pak Šustr s policisty zjistil, že rozruch v jinak nepřístupné části podzemního labyrintu způsobil potkan. „Je schopen se prokousat i betonem. Vyhnali jsme ho ven,“ vzpomněl si Šustr. Magistrát redaktorům Sedmičky umožnil tuto novodobou část podzemí navštívit. Správci tu běžně neprovádí, občas kolektory navštíví jeskyňáři, výjimečně školní exkurze.

Ty zde dostávají na památku drobnou bílou tyčinku - brčka stalaktitu, které ve stovky metrů dlouhých prostorných chodbách „rostou“ na mnoha místech. Do deseticentimetrové délky některé dorostou za rok. Jde o sintr, který vzniká vysrážením výluhů z betonových stěn.

Projel by i vlak

Nejprostornější chodby mají profil asi čtyřikrát čtyři metry, v hloubce přes dvacet metrů měří nejpřímější a nejdelší 200 metrů. Jejich středem vedou úzké důlní koleje, ale teoreticky by tudy projely i běžné vagony.

Kolektory měří celkem 1700 metrů, síť však nebyla dokončena. Práce stojí od roku 1995, protože došly peníze. Stavbu platil stát, ale po žádosti členů městské stavební subkomise přísun peněz ukončil. „Tehdy došla stavební subkomise k názoru, že jde o komunistickou megalomanii. Proto máme z kolektorů torzo. Páteřní chodby v hloubce až pětadvacet metrů, čtyři větve mezipater v šestnácti metrech a jednu chodbu vrchního horizontu,“ říká Šustr.

Výztuže chodeb byly zpevněny cementovým mlékem a tradiční havířské město horníci opustili.

Neuskutečněná vize

Kolektory měly sloužit k vedení elektřiny, vody, kanalizací či telefonu, aby město nemuselo rozkopávat historické jádro. Futuristickou vizí, která zůstala na výkresech, byl transport odpadků. Ty měla přepravovat potrubní „pošta“ k portálu u Křižíkovy ulice, kde měla stát třídírna.

Tu ale stavaři nikdy nevybudovali. Po straně vstupu zbyla jen „mašinkárna“ pro důlní lokomotivy a kompresorovna. Kolektory sahají ke Znojemskému mostu, na východě končí pod Jakubským náměstím. Technický vstup kolektorů je na křižovatce ulic Palackého a Benešovy. Stát do nich dal asi 120 milionů korun.

Správce podzemí mrzí, že město kolektory nedokončilo. Uvnitř měří teplotu, vlhkost, rosný bod a výskyt plynů, dvakrát týdně je procházejí, pravidelně konzervují kovové části, vodovod a čistí podlahy. Město už dostalo například i nabídku od zájemců, kteří chtěli mít hluboko pod zemí v kolektorech střelnici. Muselo odmítnout, protože všemi tunely vedou komunikační či elektrické kabely.

Autor: Tomáš Blažek

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.