Pohřby jsou dražší. Lidé šetří na obřadu

Na vsi se ještě tradice pohřebních obřadů ctí, v Klatovech i dalších městech už lidé šetří. Pozůstalí se totiž musí obejít bez příspěvku státu.

Chladírna, převoz, urna, rakev, květinová výzdoba, řečník nebo hudba. Za kompletní pohřeb je nutné počítat s patnácti tisíci korunami. Ještě na konci roku 2006 stát přispíval na obřad třetinu ze zmíněné sumy. Dnes musí pozůstalí platit úplně všechno.

„Tenkrát v prosinci spousta lidí volala, ať obřad urychlíme, jinak nedostanou státní příspěvek. Takový spěch se zpopelněním nebožtíka tady dlouho nebyl,“ vzpomíná vedoucí klatovského krematoria Jaroslav Vizinger. Zrušení příspěvků se tehdy obávalo i město. Pokud nejsou pozůstalí, pohřeb vyjde radnici na šest tisíc korun.

„I kdybych počítal každou korunu, nešetřil bych. Rodiče se o mě celý život dobře starali, takže i jejich poslední cesta by měla být důstojná,“ kroutí hlavou nad spořivými pozůstalými Martin Kopecký. A jak vypadá levný pohřeb? Obyčejná rakev, žádná květinová výzdoba a v mnohých případech není ani obřad. To je obvyklé zejména v případech, kdy nebožtík nemá žádné příbuzné, nebo se pozůstalí z nejrůznějších důvodů k němu nehlásí. To pak musí kremaci zaplatit obec nebo město, kde dotyčný zemřel. Jen v Klatovech zpopelní bez obřadu zhruba patnáct lidí měsíčně.

„Občas lidé volají, že na to zkrátka neseženou peníze, protože už v ten samý rok zaplatili jiný obřad,“ vysvětluje Vizinger. „Nebo jsou to lidé z domova důchodců,“ dodává. S cenou obřadu nejvíc hýbe rakev. Model za zhruba pět tisíc bývá nejžádanější, ale dají se pořídit i levnější nebo naopak luxusní. „Ty úplně levné nejsou papírové, jak tvrdí některé fámy. Jsou dřevěné, ale jsou z levnějšího dřeva a obvykle hodně tmavé až černé,“ ukazuje v katalogu Bohuslava Vizingerová. Dražší modely přijdou i na dvacet tisíc korun.