Pojď do Mostu, je tam (úřad) práce

Do Mostu se v éře socialismu neváhaly stěhovat stovky lidí za prací ze všech koutů republiky. Od devadesátých let minulého století je situace kvůli změnám chodu těžkého průmyslu opačná. Nelichotivý vývoj na trhu práce s tvrdými dopady na životní úroveň obyvatel bezesporu patří do seriálu Sedmičky o sedmi událostech, které změnily město. Úbytek práce postihl zejména horníky a lidi v navazujících oborech. V dolech a povrchových lomech bývalého Severočeského hnědouhelného revíru pracovalo v sedmdesátých letech pětačtyřicet tisíc lidí, nyní je to necelých patnáct tisíc. Roční těžba klesla ze osmasedmdesát milionů tun hnědého uhlí na pětačtyřicet milionů tun. Další propuštění hrozí v případě neprolomení územních ekologických limitů těžby uhlí. Z celkových 5500 zaměstnanců skupiny Czech Coal je podle odborářů podniku ohrožených 1400 lidí z firmy Litvínovská uhelná právě na Mostecku. Do roku 2020 přijde o práci celkem dva a půl lidí. Propouštění ohlásila i další dceřiná firma skupiny Czech Coal, Vršanská uhelná. I když má dostatečné zásoby uhlí bez ohledu na limity, důvodem je menší odbyt.
„Do Mostu za prací jsem přišel v roce 1955 z jižní Moravy. Nechal jsem se zlákat na chemické učiliště, kde jsem se vyučil lučebníkem. Měl jsem štěstí, že jsem v podniku, kam jsem po vyučení nastoupil, vydržel až do důchodu. Nezastírám, že sociální jistoty minulého režimu jsem vítal. Na druhou stranu se mi ani teď nežije nijak zle. Dnešním mladým lidem vůbec nezávidím,“ svěřil se jedenasedmdesátiletý František Plachý.
Zatímco v době rozkvětu se do Mostu lidé hrnuli, v současnosti se odtud buď stěhují nebo jako nezaměstnaní živoří. Zcela jinou zkušenost má čtyřiatřicetiletý Lukáš z Mostu, který své příjmení prozradit nechce. Pracoval jako řidič, před rokem však o místo přišel a  je hlášený na úřadu práce.
Ačkoli je po celou dobu aktivní a pravidelně reaguje na všechny nabídky a inzeráty, novou práci zatím nenašel. Problémem je podle něj i  nabízená výše platu vzhledem k větší poptávce než nabídce. „Jsme pětičlenná rodina. I kdybych moc chtěl, nemůžu kývnout na každou nabídku. Platové podmínky jsou skutečně mizerné. To se radši budu věnovat dětem,“ vysvětlil Lukáš. Přiznal, že složitou finanční situaci řeší jako drtivá většina nezaměstnaných, prací na černo.
O nelegální práci ví i ředitel mosteckého úřadu práce Oldřich Malý. „V době historicky nejvyšší míry nezaměsnanosti v roce 2003 jsme evidovali patnáct tisíc klientů. Byla to však papírová nezaměstnanost, kolem sedmi tisíc těchto lidí pracovalo načerno,“ řekl Malý.