„Pojedeme ze Sahary do Habeše. Ano, v Boleslavi“
Novým obyvatelům chvíli trvá, než se „divnopis“ naučí. Zdánlivě nemá opodstatnění. „Sejdeme se v Habeši. U Dallasu. Ty nevíš kde? No, musíš kolem Pentagonu,“ vysvětluje člověk, který se v Boleslavi narodil. A náplavka lapá po dechu. Týdeník Sedmička vytipoval sedm nejzajímavější názvů.
Habeš
Ne, nejde o africkou Etiopii, v Mladé Boleslavi lidé myslí Severní sídliště.
„Jizera tekla původně jiným korytem. Když tály ledovce, byla to veleřeka, která s sebou nesla všemožné nánosy. Mimo jiné i písky,“ vypráví historik Karel Herčík. Jizera, ale také Klenice je zanechala rovněž na některých místech města.
Zaměstnanci Škodovky na něj narazili, když si začali na přelomu 19. a 20. století stavět domy za kolejemi směrem na Sobotku. Tehdy hodně četli knihy cestovatele Josefa Kořenského a později Antonína Steckera, název z exotické Afriky jim přišel pro oblast, kde půda neplodila, přiléhavý.
Dnes by pojmenování Habeš mohl někdo vnímat jako nadávku, tehdy to údajně nehrozilo. „My Habešané jsme se nemuseli za název hanbit, neměl hanlivý význam,“ vzpomíná Jiří Douša, který žil v jednom z prvních domů v Nerudově ulici před sedmdesáti lety.
Sahara
A zase písek. Tentokrát ve čtvrti za letištěm.
„Celá oblast je nejspíš na pískovcovém podloží, takže když jsem kopal základy pro garáž, nebyla to velká dřina. A hned bylo čím naplnit pískoviště pro děti,“ vypráví Radek Plavecký.
Na takzvané Sahaře žije skoro deset let. V létě tam je podle něj opravdu vedro jako na poušti. „Ale jak se loni ukázalo, zima tady může být jako na Sibiři,“ říká Plavecký.
Kousek od Sahary leží také Maroko. „Byla to nouzová kolonie, která vznikala ve dvacátých letech 20. století. Chudáci si tam stloukali baráčky ze zbytků plechů, dřeva a dalšího odpadu,“ vypráví Herčík. Lidem připomínali severoafrické slumy. Oblast mezi Klinikou Dr. Pírka a R10 se dnes oficiálně jmenuje Podchlumí.
Dallas
Třetí největší město v Texasu, kde zastřelili prezidenta J. F. Kennedyho. I to pojme Boleslav. Dnes tak lidé říkají prázdnému místu u křižovatky ulic Havlíčkovy a Jana Palacha. Stávala tam ovšem kultovní hospoda.
Původně šlo o provizorní zázemí dělníků, kteří v sedmdesátých letech minulého století budovali severní sídliště. Když bylo hotové a do paneláků se nastěhovali obyvatelé, zjistili, že v okolí nemají žádnou restauraci.
„Hned, jak jsem začal bydlet v Boleslavi, museli mě tam kamarádi vzít. Bylo to tam hnusné, chlapi čůrali většinou venku. Brali jsme to ale jako kultovní místo,“ vzpomíná Jiří Kubík. Lidem navíc vyhovovali nízké ceny a poloha občerstvení hned pod jejich okny.
Také proto hospoda přežila až do dalšího tisíciletí. Zbourali ji v lednu 2009. Na jejím místě mělo vyrůst obchodní centrum, výškové domy, kruhový objezd, či park. Soutěž na využití prostoru ještě magistrát nevyhlásil, chystá to v brzké době. Ať již vyhraje cokoliv, získá, chtě nechtě, pseudonym Dallas. Hospoda se totiž lidem zaryla pod kůži. I boleslavským autorům.
„V Dallasu, v Dallasu, nepijeme pro krásu, nepijeme pro svaly, jak by ženy čekaly. Pracujem tu v druhé směně, někdo více někdo méně,“ píše například Jarka Jenčíková v básni Ideální muži.
Ruská škola
Ve stejném desetiletí se na jiném místě otočila Boleslav také na východ. Ruští vojáci a civilisté si ve městě postavili školu pro své potomky.
„Jako dítě jsem se tam jednou dostala. Na chodbách měli obrovské malby srpu a kladiva, Gagarina či Kremlu,“ vypráví Helena Pekárková. Byl to svět pro sebe. Malí Rusové, které přiváželi i z Bělé pod Bezdězem a Kuřivod, nosili černobílé uniformy, holčičky mašle v dlouhých copech.
Po Listopadu školu upravili pro české děti. Atmosféra budovy sloužící jinému národu už je údajně minulostí. „Poslední moment, kdy bylo něco takového cítit, skončil, když jsme loni při rekonstrukci vyklízeli sklepy a vyhodili staré ruské nástěnky a vojenské holínky,“ vzpomíná ředitelka Základní školy Dukelská Marcela Pavlíková.
Pentagon
Dopisy prý bývají nadepsané: vedení Škoda Auto (Pentagon). Název používají běžně zaměstnanci automobilky včetně těch, kteří v sídlu společnosti pracují. Je natolik vžitý, že vzniklo i vysvětlení, proč se mu tak říká. Je to pro architektonickou souvislost s pěticípým komplexem amerického ministerstva obrany. Nesmysl. Ale v USA v Pentagonu rozhodují o životech. Stejně jako podle zaměstnanců ve správní budově Škodovky. Proto před ní stávkují odboráři. „Vážení, co máte auto služební, jste v Pentagonu schovaní a předstíráte práci, tohle známe!“ začíná jeden z jejich protestsongů. Jmenuje se Na Pentagon.
Astonka
Na tomto místě se odehrávaly velké bitvy. A sledované. Rekordy padaly za druhé světové války, chodilo až osm tisíc diváků. Hřiště zelenobílého klubu založeného v roce 1919 a pojmenovaného podle někdejšího vítěze anglické ligy Aston Villy, vzniklo za první republiky. Prosluly jeho boje s Mladoboleslavským SK, takzvaným Mlado. Nezadaly si s derby pražských S. Asi proto se dodnes hřišti sloužícímu učilišti i jeho okolí říká Astonka. A to ačkoliv už tam desítky let klub podobného jména nepůsobí. Název Aston Villa Mladá Boleslav nestrpěli po nacistech ani komunisté.
Na Slovance
Paradoxně původně Německý dům. Potom zájezdní hospoda Na Slovance, místo, kde je v současnosti už jen silnice, chodník a kus paneláku. Stávala šikmo přes křižovatku přímo naproti restauraci U Bičíků.
Na polévku tam chodil i Karel Herčík, když ráno přijížděl do práce v archivu.
„Když jsem šel z nádraží, vzala mě přes nos drštková,“ vzpomíná Herčík. Průzorem v kuchyni vídal malou kulatou kuchařku Jandejskovou, jak krájí kopce masa a cibule. Oblíbený guláš tam Škodováci dostali od šesti ráno do deseti večer.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let restaurace podlehla přestavbě města. Jako název pro celou oblast však její duch už v Boleslavi zůstane.
DALŠÍ TRADOVANÉ NÁZVY VE MĚSTĚ
Pastelka - před Základní školu 17. listopadu umístil architekt Jiří Štěrba velkou žlutou pastelku. Ta už dnes symbolizuje nejen základní pracovní nástroj v lavicích, ale i celou oblast.
Pražská brána - jmenuje se po ní ulice ze Staroměstského náměstí dolů pod hrad. Připomínají ji už jen dva sloupy s plastikami lvů.
Leninka - někdejší náměstí Republiky. Před soudem stál v nadživotní velikosti kamenný Lenin.
Rozvoj - sídlilo tam družstvo, které stavělo domy. Místo si lidé zařadí díky restauraci Rozvoj.
Na Slavoji - bývalé hřiště Slavoje Mladá Boleslav, dnes označení pro čtvrť poblíž Jilemnického ulice.
Dětská nemocnice - dům, před kterým stojí socha ženy se sirotky, nyní tam funguje Centrum 83.