Poklad u Jizery: mince a pečetidlo

Břeh Jizery vydal výjimečný nález. Odborníci zkoumají krejcary z doby panování císaře Leopolda I. a také pečetidlo.

Zhruba tři sta let starý židovský poklad vyzvedli archeologové v Mladé Boleslavi letos na konci února. Týdeník Sedmička o unikátním objevu informoval jako první. Mincí, rozsypaných na stráni v listí u řeky Jizery, si všiml muž, který se procházel se psem v lese. Nález oznámil archeologovi Muzea Mladoboleslavska Filipu Krásnému. Ten ve spolupráci s numismatiky objevil na čtyřech metrech čtverečních 185 stříbrňáků z doby panování císaře Leopolda I. Některé krejcary byly na povrchu, další třicet centimetrů pod zemí. „Jde o velmi výjimečný poklad, protože máme celý soubor mincí. Navíc víme, komu patřily,“ říká Krásný. Vedle mincí odborníci objevili také pečetítko se jménem Meir ben Kopel. To zřejmě do váčku jako majitel přidal. „Hebrejský nápis nám přeložili v pražském Židovském muzeu,“ líčí Krásný. Ten odhaduje, že ben Kopel pytel s přezkami a knoflíky zakopal ke stromu u cesty na kraji města asi v roce 1714.

Kdo byl ben Kopel? Archeologové tápou

Rok, kdy majitel peníze zakopal, určil podle jedné z mincí. „Ta měla ještě ražební lesk, takže asi nebyla nikdy v oběhu,“ vysvětluje Krásný.
„Pokoušeli jsme se dát uložení pokladu do souvislosti s nějakou událostí, třeba morovou ránou. Nic takového se ale tehdy nedělo,“ říká Krásný.
Kdo byl Meir ben Kopel, odborníci zatím nevědí. „Domnívali jsme se, že by to mohl být boleslavský měšťan, třeba kupec. Dnes ale téměř jistě víme, že to tak nebylo,“ tvrdí Krásný. Archeologové již prohlédli všechny náhrobky na židovském hřbitově v Mladé Boleslavi. Bez úspěchu.
Jméno muže, kterému mince patřily, totiž na hřbitově vůbec nenalezli. Nenašli ho ani v seznamu Židů okresu Mladá Boleslav z konce 17. století. V pátrání po původu Meira ben Kopela a jeho osudu chce archeolog pokračovat. Chystá také rekonstrukci vaku, ve kterém byly mince uložené. Důvod, proč muž peníze ukryl, ještě než vešel do města? „Zřejmě přišel do Boleslavi za obchodem a bál se, že ho tam přepadnou. Tak si poklad uložil v lese,“ vypráví Krásný.

Protižidovský výnos

Obnos odpovídal sumě, kterou u sebe nosili střední vrstvy. „Peníze by mu stačily na dvě slepice,“ konstatuje Krásný.
Podle archeologů je jasné, že něco ben Kopelovi zabránilo, aby se pro váček s mincemi vrátil. „Poklad si už nikdy nevyzvedl, proto můžeme předpokládat, že se Meir ben Kopel stal obětí vraždy či náhle onemocněl a zemřel,“ míní Krásný.
Archeolog odhaduje, že nález má hodnotu několika desítek tisíc korun. „Ale jeho historická cena je nevyčíslitelná,” dodal Krásný.