Polární stanici na Antarktidě „opečovávaly“ i šikovné ruce ze Zlína

Nezapomenutelné zážitky z pobytu na polární stanici v Antarktidě si domů přivezl zlínský technik Martin Hrubý.

Ve stopách svého otce letos kráčel zlínský technik Martin Hrubý. Společně s dalšími kolegy „kryl záda“ týmu osmi geologů z České geologické služby a dalších vědců na jediné české vědecké polární stanici Johanna Gregora Mendela v Antarktidě.

Už cesta do stanice na ostrově Jamese Rosse se neobešla bez komplikací. „Na palubě ledoborce jsme strávili čtyři dny, loď se při plavbě dostala do rozbouřených vod s vlnami vysokými až čtyři metry. Materiál jsme museli kvůli velkému množství ker a plovoucích ledovců přepravit vrtulníky,“ vypráví Hrubý.

První dny na ostrově

Do vykládky se pak zapojili všichni členové expedice bez ohledu na profesi, záleželo totiž i na rychlosti. Především čerstvé ovoce a zelenina se musely rychle dostat do jednotlivých skladů.

První tři dny museli všichni společnými silami stanici „oživit“. „Ventilační systém, vytápění, ohřev vody, zabezpečení pitné vody z nedalekého potoka, vztyčení radiokomunikačního stožáru, zapojení větrných elektráren, nebylo toho právě málo,“ popisuje Hrubý přípravy před první nocí strávenou na ledovém kontinentu.

Jeho otec, který už na ostrově několikrát byl, mu své dřívější místo přenechal z několika důvodů. „Kromě toho, že je to velká romantika, je podobná zkušenost k nezaplacení. V místech, kde není žádná civilizace, se člověk musí rychle naučit samostatnosti, rychle řešit vzniklé problémy, bleskově improvizovat, nalézt tvůrčí metody,“ vysvětluje Radim Hrubý.

Schopnosti pohotově se rozhodnout, zorientovat a problém vyřešit, musel jeho syn prokázat hned v prvních dnech pobytu na Antarktidě. „Při jedné plavbě člunem asi patnáct kilometrů od stanice poškodil kus ledu přívěsný motor a museli jsme okamžitě vymyslet, jak situaci rychle vyřešit. Dopadlo to dobře. V extrémním počasí je právě elektroinstalace mimořádně důležitá,“ líčí zlínský polárník.

Angažmá na polární stanici mu otec doporučil i kvůli ostatním členům týmu. „Bez ohledu na své tituly jsou tito vědci neuvěřitelně slušní, zdvořilí a skromní. Strávit s nimi několik měsíců je skutečný požitek. Je to veliký rozdíl proti dnešní surové době, kdy třeba od politiků slyšíme argumentaci ve stylu lžeš, kradeš, nelžu, ty kradeš víc a podobně,“ říká Radim Hrubý.

Extrémní počasí

Všechny účastníky expedice překvapily po příjezdu na ostrov velké závěje sněhu. Ten se totiž v průběhu zimy nahromadil kolem hlavní budovy a nestačil roztát ani v celé první polovině arktického léta.

„Letošní letní sezona je v porovnání s předchozími lety chladná a bohatá na sněhové srážky. Prakticky každý třetí den tu máme intenzivní sněhové přeháňky, po kterých následuje jedna silná nárazová. Navzdory nepřízni počasí jsme ale uskutečnili i několikadenní terénní pobyty v lokalitách na východním pobřeží Antarktidy v zátokách Botany a v oblasti Church Point,“ konstatoval vedoucí letošní expedice klimatolog Kamil Láska.

Účastníci vědecké výpravy budou v geologickém mapování Antarktidy pokračovat ještě další týdny. Zlínský nováček letošní expedice Martin Hrubý se však již před pár dny vrátil zpátky do vlasti.

„Přál jsem si, abych mohl být v Antarktidě celé tři měsíce, ale v půlce února čekáme s manželkou druhé dítě, proto rodina „demokraticky“ rozhodla, že se vrátím domů. Byla to ovšem neocenitelná a nezapomenutelná zkušenost,“ říká Hrubý.

Byli jste někdy kvůli práci nebo na dovolené na výjimečném místě? Napište nám na www.sedmicka.cz/zlin