Paradoxem ovšem je, že USA jsou jediné, kdo má dnes opravdovou ucelenou koncepci v oblasti pilotované kosmonautiky a snaží se o řešení asi nejpalčivějšího problému –
Obama by rád, aby astronauti v budoucnu kráčeli po povrchu planetek (asteroidů). Desetiletí preferovaný Mars tedy z pohledu Američanů trochu spadl z výsluní, ale směřování NASA je do značné míry flexibilní a nemůžeme tak Američany předem vyloučit ani z boje o návrat na Měsíc, ani o snahu přistát na rudé planetě.
Dva směry
Po mnoha diskusích, studiích a grantech nabírá americká kosmonautika konkrétní obrysy. Pilotované lety do vesmíru se pod americkou vlajkou zdá se rozdělí na dvě samostatné větve. V prvním případě půjde o lety na nízkou oběžnou dráhu – tedy v současné době k Mezinárodní kosmické stanici. Slovo zde patrně dostanou tři firmy.
Šéf SpaceX a tvůrce PayPalu v jedné osobě toho sice občas hodně namluví, ale za firmou jsou už konkrétní činy. Kaliforňané postavili vlastní raketu Falcon 9 a úspěšnou loď Dragon, která dopravuje na ISS zásoby. Dragon je první bezpilotní lodí pro dopravu zásob, která dokáže sama přistát. Díky tomu je už pouze relativně malý krůček k přebudování lodě na pilotní verzi.
Boeing připravuje vlastní loď s označením CST-100, která bude do vesmíru patrně létat na špici rakety Atlas V. Stejnou raketu by mohl používat i třetí, a pro fandy kosmonautiky jistě nejsympatičtější, projekt firmy Sierra Nevada Corporation. Jedná se o malý raketoplán Dream Chaser pro sedm astronautů. Kosmický koráb by byl samozřejmě mnohem menší než jeho slavný předchůdce bez velkého nákladového prostoru a startoval by na špici nosné rakety. Do jisté míry se jedná o podobný projekt, kterým měl být zrušený a nikdy nerealizovaný projekt evropského raketoplánu Hermes.
NASA samotná pak vyvíjí kosmickou loď Orion a novou raketu SLS, využívající některé prvky z éry raketoplánů. Recyklovaná byla vnější palivová nádrž, bloky na tuhé pohonné hmoty i vlastní motory raketoplánu. NASA na přelomu roku definitivně podepsala dohodu s Evropskou kosmickou agenturou, která přebuduje svou bezpilotní loď ATV do podoby servisního modulu. Celá sestava se pak má v roce 2017 vydat bez posádky na oblet Měsíce. Pokud vše klapne, o dva roky později si totéž zopakuje v pilotované podobě.
Orion sám se má ovšem vydat do vesmíru už příští rok. Čekají ho dva bezpilotní oblety Země.
Na asteroidu to nebude jednoduché
nebo spíše obecně výzkum planetek má smysl. Jednak nás mohou tyto objekty jednoho dne vyhladit podobně jako dinosaury, ale také mohou být zdrojem surovin. Konec konců výhledové plány na těžbu těchto malých těles již existují.
Přistání na planetce ovšem nebude nic jednoduchého. Velkou komplikací může být především nízká gravitace. Ta sice usnadní odlet, ke kterému budou potřeba jen kilogramy paliva, ale může naopak ztížit přistání či pohyb po objektu.
Na Mars soukromě, ale…
Před pár dny rozvířil poklidné vody první vesmírný turista a podnikatel Dennis Tito. Ten chce skrze soukromou nadaci vyslat dvojici astronautů k Marsu. Posádku by prý měl ideálně tvořit manželský pár a cesta trvat asi 500 dní. Nepůjde ovšem o přistání na povrchu rudé planety, ale o pouhý průlet, čímž se také otevírá diskuse na téma smyslu celého výletu. Častým argumentem zastánců pilotovaného letu k Marsu je především výzkum na povrchu, který by i dnes mohl být náročnější a komplexnější než to, co dokáží roboti. Pouhý průlet kolem planety sice posádce připraví velmi pěkný pohled na Mars, ale vědecké přínosy budou spíše malé – snad pouze v rámci nabrání zkušeností s letem k Marsu a s dlouhodobým pobytem ve vesmíru. Rekord nejdelšího nepřetržitého pobytu ve vesmíru, který je v rukou kosmonauta Valerije Vladimiroviče Poljakova, by byl při této misi o více než 60 dní překonán.
Nejen délka mise v sobě ovšem ukrývá mnoho zádrhelů. Jedním z problémů je ochrana před škodlivým zářením, které k nám přichází z Galaxie. Podle Tita bude mít posádka modul zevnitř „obalen“ zásobami na cestu. Jak bude postupně zásoby konzumovat, nahradí je odpadky. Po 500 dnech se tak k Zemi vrátí nejrychleji se pohybující popelnice ve vesmíru.
K Marsu mají dvojici statečných dopravit prostředky společnosti Space X – nová a těžší verze rakety Falcon a pilotovaná verze Dragonu. To vše patrně rozšířeno o nafukovací modul od firmy Bigelow Aerospace, který je vyvíjen pro účely ISS nebo kosmických hotelů.
Zdroj: VTM.cz
