Policie by mohla sledovat WhatsApp. Brusel tak chce předcházet teroristickým útokům
Kdyby britská policie měla možnost nahlédnout do konverzace, kterou terorista z Londýna vedl přes chatovací aplikaci WhatsApp, možná by k žádnému útoku nedošlo. Brusel proto přichází s legislativou, která umožní policii nahlížet do šifrovaných konverzací. Podle české eurokomisařky Věry Jourové by nová pravidla mohla být na stole už v červnu letošního roku.
„V tuto chvíli jsou žalobci, soudy a také policie zcela závislí na tom, zda jim poskytovatelé internetových služeb umožní přístup a důkazy. Tohle není způsob, jak bychom mohli zajistit bezpečnost Evropanů. Nemůžeme být závislí na nějakém dobrovolném rozhodnutí,“ uvedla evropská komisařka pro ochranu spotřebitelů Věra Jourová.
Jednání se zástupci velkých internetových společností, k nimž patří například i Facebook, který provozuje internetovou chatovací aplikaci WhatsApp, už podle jejích slov začalo.
Jourová také prohlásila, že se na stole objeví „tři až čtyři možné varianty“, které budou počítat se závaznými pravidly, ale také s dobrovolně uzavřenými dohodami s internetovými giganty. Ty by mohly navíc vyplnit i několikaleté vakuum, než se podaří evropskými institucemi protlačit řádnou legislativu.
Brusel se rozhodl jednat poté, co vyšlo najevo, že útočník, který vraždil minulý týden v centru Londýna, využíval ke komunikaci právě WhatsApp.
S podobnou myšlenkou nedávno přišel i německý ministr vnitra Thomas de Maizière a jeho francouzský kolega Matthias Fekl. Podle nich je rozhodně na místě, aby policejní složky v Evropě měly stejná práva nahlížet do šifrovaných konverzací vedených přes internet, jako to mohou dělat u telefonních hovorů zaznamenaných telekomunikačními společnostmi. To samé by mělo platit i u hovorů přes internetovou službu Skype. Francie a Německo se tak přidaly k dalším zemím, které v minulosti na Brusel tlačily, aby zasáhl. Patřily k nim Maďarsko, Polsko, Chorvatsko, Itálie a Lotyšsko. Český postoj k návrhu redakce zjišťuje.
Kritici podobných opatření už ale dlouhodobě namítají, že pokud se policejním složkám dovolí do šifrovaných zpráv sahat, může se tím narušit jejich bezpečnost. O tom, že se nemusí nutně jednat o nejlepší řešení, mluvil nedávno i Gilles de Kerchove, který má v EU koordinovat boj proti terorismu.
„Všichni souhlasíme, že musíme vybalancovat dvě obavy. Jednou je, že umožníme bezpečnostním složkám, policii a soudům přístup k obsahu, protože je to nutné z bezpečnostních důvodů. Současně s tím ale potřebujeme velmi silný internet – nechceme vytvářet zranitelná místa,“ řekl v rozhovoru pro bruselský server EurActiv. „Otázka také zní: neotevřeme tím zadní dveře pouze Europolu, ale tím systém narušíme, vytvoříme zranitelné místo a otevřeme tím dveře také ruské mafii nebo špionům z jiných třetích států?“
Není to navíc tak dlouho, co WhatsApp přiznal, že jeho bezpečnostní systém obsahoval slabinu, která umožňovala útočníkům převzít kontrolu nad účtem oběti, stáhnout veškeré fotografie nebo si přečíst kompletní historii konverzací. Chybu útočníci mohli zneužít v případě kteréhokoliv uživatele, který pro komunikaci používal webové rozhraní.