Pomáda. Tablo za pět tisíc korun | E15.cz

Pomáda. Tablo za pět tisíc korun

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Děvčata se vrhla do obchodů s oblečením a mohlo se fotit. Nejlepší tablo v kraji podle čtenářů Sedmičky bylo na světě.

Jejich revírem je opavská hotelová škola. Jejich učební tempo je vražedné. Jejich protivníci jsou učitelé, maturitní komise, ekonomika, angličtina i zákazníci v restauraci. Jejich úkolem je odmaturovat a udělat kariéru v luxusním hotelu či restauraci. Studenti 4.C se učili ve dne v noci, teď oslavují, protože se stali vítězi soutěže týdeníku Sedmička o nejhezčí maturitní tablo. „Jsme moc rádi, že jsme vyhráli. Jak jsme zjistili, konkurence byla obrovská a silná, ale vítěz nakonec může být jenom jeden. A moc děkujeme všem, kteří pro nás hlasovali,“ zhodnotil za celou třídu autor nápadu Lukáš Beran. Provedení svěřili fotografovi a grafikovi Aleši Orlíkovi. Kostýmy byly v režii každého spolužáka. „Řekli jsme si, bude to ve stylu filmu Pomáda a bylo to. Holky vzaly útokem obchody s oblečením a myslím, že všechny vypadají perfektně. Včetně naší třídní, která má z foťáku větší strach než ze zubařského křesla,“ zažertoval Beran.

Třída bez průšvihů

Na začátku prvního ročníku jich bylo ve třídě pětatřicet. Na sedm kluků připadalo osmadvacet holek. Jenže pak sem tam někdo odpadl, čas od času někdo přibyl. Během čtyř let jejich stavy prořídly a ustálily se na šestadvaceti lidech. Poměr čtyři kluci na dvaadvacet holek prý nikomu nevadil. Téměř všichni tvrdí, že žádný průšvih nezažili, protože byli nejvzornější třída na světě. Oporou byla třídní profesorka češtiny a německého jazyka Michaela Kryšpínová. „Byla to dobrá parta od prvního ročníku. Přestože většina do školy dojížděla ze širokého okolí, drželi pospolu a na fotografiích je ta spokojenost vidět. Možná proto získali tolik hlasů,“ ocenila Kryšpínová. Studenti si cení také pomoci profesorky matematiky a přírodních věd Marie Hoftové a v jejich výčtu oblíbených učitelů nechybí ani Blanka Mikolajková, zvaná Blánč, která je nejen zasvětila do tajů chemie, ale také doprovázela na všech školních exkurzích.
Na Opavě, která se těmto mladým lidem stala přechodným domovem, se jim líbí čisté a upravené městské centrum, Horní a Dolní náměstí, kde se potkávali s kamarády, i městské parky. „Nejkrásnější je atmosféra v době Vánoc a park za Dolním náměstím. Ostudou města je ale západní nádraží,“ míní Lucie Lacmanová. Naopak nelíbí se jim kulturní dům Na Rybníčku a připadá jim, že je v Opavě málo klubů a obchodů.
Protože většina z nich do školy dojížděla, nejdůležitějšími osobami v Opavě pro ně byli kamarádi. S jednou výjimkou. „Protože mám k hudbě silný vztah, byl pro mně v Opavě nejdůležitějším člověkem Wolfgang Amadeus Mozart. I když vím, že město navštívil jen letmo,“ přiznala Alexandra Holaňová.
Do budoucna mají maturanti řadu přání. „Až dostuduji, chtěla bych se vrátit na Kypr, kde jsem pracovala v luxusní hotelové restauraci,“ přála si Monika Straková. Její spolužačka Michaela Nováková touží po vlastním hotelu v Itálii a kolega Beran by chtěl být stewardem. „Co budu dětat? No, tak na to se mě ptají i rodiče a sám pořád nevím. Ale samozřejmě nějaké vysoce hodnocené místo,“ řekl Tomáš Búš. V tom, co udělají s vyhranými pěti tisíci korun, mají studenti jasno. „No přece užijem si je na maturiťáku,“ řekla za všechny Michaela Nováková zvaná Melani.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video