Poplach, uniká chlor, kryty jsou nepoužitelné. Co teď? | E15.cz

Poplach, uniká chlor, kryty jsou nepoužitelné. Co teď?

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Plynovou masku dostanou v případě akutního ohrožení jen „vyvolení“. A v úkrytu na obyčejného člověka taky obyčejně nezbude místo. Co tedy v rizikovém Polabí dělat například při chemické havárii?

Z kolínské chemičky Draslovka unikly jedovaté páry. K havárii došlo v červnu 2005 při opravě odsavače par. Malé množství kyanovodíkových výparů tehdy „jen“ přiotrávilo několik zaměstnanců. Lidem v okolí továrny plyn neublížil. Ale mohl.

Polabí plné chemie

Riziko vzniku chemické havárie či podobného neštěstí je v Polabí větší než jinde ve středních Čechách. Skoro čtvrtina všech továren a skladů nebezpečných látek v kraji leží právě v okolí Kolína, Kutné Hory a Poděbrad.

Mezi rizikové provozy patří například lihovar v Kolíně, sklady ropných produktů státního podniku ČEPRO, sklárny v Poděbradech a již zmíněné Lučební závody Draslovka v Kolíně, které pracují s nebezpečným chlorem, amoniakem, ethanolem či kyanovodíkem.

„Každá výroba či sklad musejí mít detailně vypracovaný havarijní plán a přesně určenou zónu havarijního plánování,“ řekl Ladislav Kňákal, šéf odboru obrany a krizového řízení kolínské radnice. Například ochranná zóna při případné havárii v Draslovce sahá několik desítek metrů od hranice podniku a zasahuje i území s rodinnými domy v přilehlé čtvrti.

Na hrozící riziko upozorní lidi zvuk sirény. Pokud zazní, měli by všichni zůstat doma, zavřít okna a dveře, a poslouchat rozhlas, televizi nebo sledovat internet (více viz 7 dobrých rad v ohrožení). To neplatí pro každou první středu v měsíci, kdy sirény vždy po poledni procházejí testem.

Zvuk sirény už dávno nevyzývá k přesunu do některého z krytů civilní obrany. Ostatně šlo by o hazard se zdravím lidí. Kryty, alespoň ty nevlastněné městem, jsou totiž neschopné provozu.

„Stát na jejich údržbu nedává peníze,“ uvedla Renáta Krutská z kolínského Hasičského záchranného sboru, který má fungování sirén a úkryty na starosti.

S klasickými podzemními úkryty se počítá jen v případě války. Nejmladším krytem v Kolíně je ten pod sídlištěm U Jána. Dostavěn byl v roce 1993. „Při válečném ohrožení by byl čas na jeho přípravu. Při neočekávané havárii však ne,“ řekla Krutská.

Vězni ve výhodě

Změřit vzdálenost od kořene nosu po bradu. Tak se určovala a doteď určuje velikost plynové masky, která bude člověku na obličeji ideálně sedět. Tím však veškerá podobnost mezi „novými“ a „starými“ pořádky končí.

Ještě před pětadvaceti lety měl každý tu „svou“ plynovou masku na pracovišti či ve škole. Dnes, pokud o ni někdo stojí, si masku musí pořídit sám. Vyjde na zhruba 2600 korun.

V Polabí jsou k dostání například v Čelákovicích a v Pardubicích. „Občas si pro masku někdo přijde, ale je to zřídkakdy,“ řekl Jiří Drahovzal z firmy, která masky v Čelákovicích prodává.

Masky ze zásob státu jsou k dispozici jen v případě válečného ohrožení. Nárok na ně by měli děti, staří lidé, vězni, pacienti v nemocnicích, ústavech a podobně.

„V minulých letech jsme plynové masky svezli do centrálního skladu v Olomouci, kde je odborníci zkontrolovali a opravili,“ uvedla hasička Renáta Krutská.

Návod je i ve filmu

Branná cvičení s legendárními igelitovými pytlíky na všech končetinách jsou spíš už jen úsměvnou vzpomínkou na školní léta. Přesto civilní ochrana patří dodnes do povinného učebního plánu škol.

„Děti se během jednodenního kurzu učí, jak se chránit, poskytnout první pomoc nebo číst v mapách. Teoretické znalosti získají při hodinách chemie, fyziky či biologie,“ řekl Karel Ptáček, ředitel Základní školy T. G. Masaryka v Kutné Hoře.

Kromě škol mají povinnost informovat lidi o tom, jak se chovat v případě ohrožení, také městské úřady. Pokyny jsou například na jejich internetových stránkách, webech hasičů nebo Středočeského kraje.

Informační brožury si lidé mohou vyzvednout na každém úřadě. V Poděbradech dokonce pro zájemce jednou za čas promítají film.

SEDM DOBRÝCH RAD, CO DĚLAT V PŘÍPADĚ OHROŽENÍ

1. Snažte se získávat informace z oficiálních zdrojů. O akutním ohrožení se můžete dozvědět prostřednictvím sirén, zprávou v rozhlase, televizi, na internetu či z hlášení místního rozhlasu, pojízdného rozhlasového vozu, případně od zaměstnavatele.

2. Nerozšiřujte poplašné a neověřené zprávy.

3. Varujte ostatní ohrožené lidi ve svém nejbližším okolí.

4. Zbytečně netelefonujte. Telefonní síť je v situacích ohrožení přetížená.

5. Pomáhejte sousedům, zejména starým, nemocným a nemohoucím.

6. Uvědomte si, že nejvyšší hodnotu má lidský život a zdraví, a až potom záchrana majetku.

7. Řiďte se pokyny pracovníků záchranných složek, lidí ze státní správy a úředníků místní samosprávy.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video