Telefonuje, vyřizuje, navštěvuje sponzory a organizuje. Její pracovní den vypadá jako den jakéhokoli jiného manažera. S jedním rozdílem. Brňanka Miloslava Vepřeková neřídí hotel nebo průmyslový podnik, ale nadační fond. Svou činností se snaží přinášet radost dětem a utěšovat nemocné.
„Jestli můžu pomoct, tak nad tím nesmím přemýšlet. Musím pomoct teď, protože později už by mohlo být pozdě,“ zní jedno z životních hesel Vepřekové.
Životní zkušenost
Devětapadesátiletá ředitelka nadace Niké přitom neměla vždy tak blízko k charitativní činnosti. V mládí vystudovala stavební průmyslovou školu a poté začala pracovat jako konstruktérka. Technicky zaměřená práce ji živila až do revoluce. Pak ale v jejím životě nastal zlom. Onemocněla rakovinou prsu.
„Nesmírně mě to srazilo na kolena. Měla jsem pocit, že život končí. To jsou takové situace, kdy už píšete poslední vůli. Pak jsem si na to ale začala zvykat. Začala jsem se vyptávat a hledat o nemoci informace. Potom nastala fáze, kdy už jsem se nechtěla nechat zlomit a bojovala jsem,“ vzpomíná Vepřeková.
Rakovinu nakonec porazila, zůstala však doma jako invalidní důchodkyně. S tím se ale v žádném případě nechtěla smířit. Zvlášť, když v ní poznání nemoci probudilo snahu pomáhat lidem víc a systematicky.
„Zkušenost s rakovinou ji ovlivnila. Je to jistě jedna z věcí, která ji přiměla k tomu, aby se věnovala charitě. Míla je nyní člověk, který by se rozdal,“ míní přednosta kliniky radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu Pavel Šlampa. Mluví z vlastní zkušenosti. Vepřeková mu totiž dříve pomáhala shánět peníze na ozařování dětských onkologických pacientů.
Osm let pracovala Vepřeková v Nadaci Archa Chantal herečky Chantal Poullain. V roce 2004 pak založila vlastní nadaci Niké.
„Archa Chantal byla zaměřená na zkrášlování prostředí v nemocnicích, aby se tam děti cítily dobře. My v Niké jsme zvolili trochu jiný způsob pomoci. Zaměřujeme se na menší nebo individuální projekty. Snažíme se například pomáhat jednotlivým dětem s určitým typem nemoci. Nebo důchodcům, jimž se pokoušíme vytvářet dobré podmínky pro využití volného času,“ popisuje rodačka ze Zlína činnost své nadace.
Jak konkrétně shání Vepřeková pro své charitativní projekty peníze? Jednou za čas organizuje různé akce a výtěžek z nich pak dává na dobročinné účely. Každoročně pořádá například Zahradní slavnost, na které se draží obrázky dětských pacientů. Tradiční jsou také besídky v nemocnicích a adventní koncerty.
„Nadace Niké je specifická tím, že se nezaměřuje pouze na určitou cílovou skupinu. Snaží se pomáhat všem, kdo to potřebují. Míla je otevřená komukoli,“ říká profesorka Hana Hrstková z pediatrické kliniky dětské nemocnice, s níž nadace Niké často spolupracuje.
Brno pro Haiti
V posledních týdnech pracovala Vepřeková na hodně aktuálním projektu: uspořádání koncertu Brno pro Haiti. Ten se uskuteční v pátek 12. února na Hudební scéně Městského divadla Brno. Peníze, které organizátoři vyberou za vstupenky, poputují do země, kterou v lednu zasáhlo ničivé zemětřesení.
„Tohle byla trochu výjimečná situace, museli jsme zareagovat okamžitě. Jinak organizujeme spíše projekty, které fungují celoročně. Z každé akce mám úžasný pocit od začátku do konce. Nás všechny v nadaci neuvěřitelně nabíjí skutečnost, že jsme se pustili do něčeho, co má smysl. Chytlo mě to tak, že bych si bez toho už nedovedla představit život,“ tvrdí Vepřeková.
