Posledních pár stehů a Slezan končí

Aby nebyly ztráty společnosti Slezan, která je v insolvenčním řízení, ještě větší, došívají šičky ze závodu Na Příkopě povlečení a prostěradla ze slezanských tkanin. Dokončují poslední zakázky, ale pak skončí. Stejně jako celý Slezan. Vytápět dílnu přes zimu by se nevyplatilo. „I se mnou je v poslední šicí dílně osmnáct lidí. Všichni máme ke konci listopadu výpověď,“ říká vedoucí dílny Jaromír Joukl. I když je společnost v úpadku, mají dostat tříměsíční odstupné. „Realita je taková, že jsme zkrachovali. Potkalo to i další textilky, teď také OP Prostějov. Na špatné zacházení si ale nemůžeme stěžovat,“ uznává Joukl.
Ani šičky neberou výpověď jako křivdu. „Viselo to nad námi rok a půl. Datum definitivního konce se pořád posouvalo. I letos jsme měli končit v září, pak v říjnu, nakonec je to listopad,“ říká Katarína Groszová, která šila ve Slezanu šest let.

Od jehel k autům?

I když šičky necítí nespravedlnost, lítost ano. „Bylo nám tady dobře. Měly jsme skvělou mistrovou a dobré vztahy. I když plat nebyl nic moc, měly jsme jistotu a chodily jsme do práce rády,“ říká Dagmar Majerová z Horní Datyně, která ve Slezanu pracovala deset let. Její slova potvrzuje kolegyně Zdeňka Novobilská. „Takový kolektiv už nikde nenajdeme,“ říká žena. Poslední dny ve Slezanu odpracují rády, pak prý začnou doma uklízet, odpočívat, některé se budou věnovat vnoučatům. A shánět novou práci. „Víme, že to bude těžké. Práce není, v našem oboru vůbec ne. Možná skončíme v Hyundai, když nás budou chtít,“ shodují se šičky.
Vedle šicí dílny je prodejní sklad, ve kterém se levně prodávají slezanské látky, povlečení, ubrusy. Prodejna šicí dílnu přežije. Pořád je co prodávat a pořád se snižují ceny. „Zahájili jsme například vánoční prodejní akci na povlečení,“ potvrzuje Luděk Korč, bývalý personální ředitel Slezanu, který pro insolvenčního správce pečuje o nemovitý majetek.
Insolvenční řízení trvá dva roky. Správce prodává zásoby, zařízení, stroje, nemovitosti. Mnoho věřitelů stále čeká na peníze. „O budovy není zájem. Snažíme se alespoň pronajímat. Problém je, že areály s rozlehlými budovami mají centrální vytápění. Lidé mají zájem o menší plochy, do jejichž samostatného vytápění by museli hodně investovat,“ říká Korč. V době největšího rozkvětu měl Slezan pět tisíc zaměstnanců a patnáct závodů.