Práce na novém územním plánu jsou v plném proudu

Územní plán hlavního města Prahy, schválený v roce 1999, je hlavní územně plánovací dokumentací města. V současné době jsou v plném proudu práce na konceptu nového územního plánu, který má pražské zastupitelstvo schválit v roce 2010 a jehož cílem je naplnit strategický plán Prahy, aby byla atraktivním městem 21. století, kde se dobře žije.

Pro investory a developery bude mít nový územní plán řadu přínosů. Mezi ně patří zejména liberálnější podmínky a možnosti pro výstavbu v již zastavěných územích, která potřebují transformaci. Tím investoři zároveň hlavnímu městu významně pomohou v revitalizaci dosud nevhodně využívaných území. Dále větší volnost ve výběru projektů pro konkrétní lokality, zjednodušení, větší srozumitelnost, pružnost a otevřenost, menší administrativní zátěž při povolování projektů a větší variabilita ve funkčních zastavitelných plochách. Smyslem nového územního plánu je vytvořit budoucí vizi atraktivního města počátku 21. století, kde se spojují tradice a historická architektura s moderními vlivy. Plán vytvoří pravidla směřující k tomu, aby si Praha uchovala svou krásu a cenné hodnoty, díky nimž je jedním z nejobdivovanějších světových měst, a aby zároveň motivovala k přeměně nyní zanedbaných území a tvorbě nových hodnot v souladu s komplexními potřebami hlavního města. Novinkou v novém územním plánu jsou také nové zásady umísťování výškových staveb.

#####Motivace pro investory

Územní plán bude vstřícné investory motivovat, neboť nastavuje liberálnější podmínky a možnosti pro výstavbu v již zastavěných územích, která potřebují transformaci. Vznik atraktivních projektů v již zastavěném území s existující infrastrukturou, kam tímto bude vnesen nový život, je jedním ze strategických cílů hlavního města. Ukazuje se totiž, že rozsáhlá výstavba a rozšiřování satelitů „na zelené louce“, a s tím související masivní pohyb obyvatel za prací, nákupy i zábavou má již řadu let za následek výraznou dopravní zátěž metropole. „Míst s již existující infrastrukturou, do nichž lze přinést nový impulz, je řada,“ říká ing. Bořek Votava, ředitel Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. „Kvalitní záměr odpovědných investorů, kteří myslí i na veřejnou vybavenost, od prostor pro společenské dění až po projekty volnočasových aktivit, by rozhodně byl přínosem pro hlavní město a konkrétní lokalitu, v níž bude revitalizace probíhat,“ dodává. Mezi priority hlavního města patří zejména vybudování chybějících domů pro seniory v souvislosti s měnící se demografickou strukturou, nové školy a školky, budovy pro trávení volného času a v některých lokalitách i dobudování celkové občanské vybavenosti, od kulturních center až po plavecké bazény. Investoři získají například možnost na pozemku dříve určeném pro výrobu vybudovat jiný projekt s menší zátěží pro životní prostředí. Vybírat přitom mohou z širokého spektra funkcí.

#####Zjednoduší a zrychlí se administrativa

Znamená to, že zde nový majitel pozemku může postavit byty, obchody nebo velmi žádoucí občanskou vybavenost (školy, sály pro společenské akce či prostory pro volnočasové aktivity a sport, zeleň apod.). To vše beze změny územního plánu, avšak s přihlédnutím ke specifickým podmínkám dané lokality a vždy s ohledem na její konkrétní využití. Podle nového územního plánu v těch případech, které budou v souladu s celkovou koncepcí rozvoje města, již investoři nebudou muset o změnu žádat, ušetří čas a ubude zdlouhavá úřední administrativa. Dosud totiž množství změn zatěžovalo samosprávu a činilo územní plán nepřehledným. Zatímco nyní musí developeři čekat až dva roky a často i déle na realizaci svých projektů, které nejsou v souladu s územním plánem, přestože znamenají žádoucí transformaci území, podle nových pravidel by měl být v takovém případě konstatován soulad s územním plánem. Developer tedy předloží studii ke schválení a pokud bude v pořádku, mělo by stačit jen několik měsíců v běžném postupu územního řízení k tomu, aby mohl být projekt spuštěn.

#####Rozvojová a transformační území

Návrh územního plánu také stanoví významné transformační a rozvojové plochy. Transformační území jsou ta, která vyžadují obnovu, revitalizaci. Nejčastěji jde o tzv. brownfields, bývalé průmyslové plochy, které město potřebuje oživit a vnést do nich nový impulz. Lze je využít pro jakékoli projekty s menší zátěží vůči životnímu prostředí. Tyto plochy jsou dnes již nějakým způsobem využívány. Výhodou je, že zde již jsou vybudovány inženýrské sítě, ale využití je nevhodné a neefektivní, a území je proto navrženo k oživení. Mezi transformační území patří lokality: Maniny-Rohanský ostrov, Pelc-Tyrolka, Avia a Letov v Letňanech, Vysočany, Průmyslová (Malešice a Hostivař), Štěrboholy, Bohdalec-Slatiny, Nusle-Sladovna, pivovar v Braníku, Hodkovičky, Nestlé a cukrovar v Modřanech, Nové Dvory, východ Lipenců, Smíchovské nábřeží, nádraží Smíchov, Radlické údolí a Zličín. Rozvojová území jsou plochy dosud nezastavěné, s potenciálem pro nové využití a pro zlepšení podmínek života ve městě, jako plochy pro rekreaci, parky, les či jinou zeleň. Nemají inženýrskou a dopravní infrastrukturu. Budou mít kromě základních regulativů funkčního využití a prostorové regulace i tzv. pasporty - krycí listy, v nichž bude popsán požadovaný charakter rozvoje území a budou stanoveny další potřebné regulativy včetně požadavku na veřejná prostranství, základní veřejnou vybavenost a urbanistickou kompozici. U vybraných lokalit, u nichž není možný vývoj jednoznačně stanovit, bude předepsána povinnost prověřit řešení lokality územní studií. K rozvojovým územím se řadí centrum lokality Střížkov, výstaviště Letňany, východ Horních Počernic, Běchovice, Štěrboholy, Dolní Měcholupy, Petrovice, Benice, nemocnice Krč, Novodvorská, Libuš-Kunratická spojka, rekreační areál Velká Chuchle-Radotín-Zbraslav, Barrandovzápad, Západní Město-Chaby, Řeporyje a Ruzyně-Drnovská.

#####Vzniknou chráněné plochy zeleně

V novém územním plánu budou podobně jako dnes území rozdělená na zastavitelná a nezastavitelná. Kontrola nad nezastavěnými plochami však bude mnohem důslednější. Město tak reaguje na ubývající plochy zeleně a hluboký zájem pražské veřejnosti o toto téma. Například v listopadu 2008 byla Radou hl. m. Prahy schválena koncepce ochrany přírody a projekt zeleného pásu, v níž se město do budoucna zavazuje chránit stávající zeleň a významné terénní útvary, kde stavět nelze. „Významnou novinkou bude, že prostorová regulace určující strukturu zástavby a procento zeleně je v novém územním plánu závazná a její změna úpravou územního plánu již nebude možná,“ říká Kateřina Szentesiová, vedoucí odboru urbanistické koncepce Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. Plán, který je zpracováván v podrobném měřítku 1:10 000, závazným způsobem vylučuje zástavbu nejcennějších území a vymezuje a chrání i menší lokality s hodnotnou zelení. Posuzována je jak krajinná a přírodní hodnota, tak i kulturní a historická hlediska, pohledová integrita města a obecná urbanistická kompozice, v níž má střídání zastavěného a nezastavěného území zelených svahů a náhorních plošin nezastupitelnou roli. Vedle rozvoje zastavitelných ploch územní plán navrhuje také rozvoj lesní i nelesní zeleně na stávajících orných půdách v lokalitách s nedostatkem přírodních ploch a ploch pro krátkodobou rekreaci. To se týká především severovýchodu Prahy, kde byl tento proces započat již v roce 2006. V nezastavitelném území až na přísně stanovené výjimky nelze umístit žádnou stavbu. V zastavitelném území jsou stanoveny podíly zeleně i požadavky na zachování stávajících zelených ploch a na realizaci nových ploch veřejné parkové zeleně.

#####Regulace výškových staveb ochrání panorama

#####Snadná orientace pro investory a developery

Snahou tvůrců územního plánu je snadná orientace a jasný výklad regulativů ve vztahu k pozemkům a zamýšleným záměrům. To bude možné zejména díky snížení počtu typů ploch s rozdílným způsobem využití až na jednu třetinu. Počet změn v rámci zastavitelných území by měl klesnout na minimum, ale stále bude zachována závazná, nepřekročitelná hranice mezi zastavitelným a nezastavitelným územím.