Pravěký trhák: sekerky z Jistebska

Že by lidé v pravěku měli speciální povrchový důl na dobývání kamene na sekery, vypadá dost neuvěřitelně. Úplně divoce zní, že lomy, které před sedmi tisíci lety zásobovaly kamennými sekerkovými polotovary střední Evropu, ležely mezi Tanvaldem a Jabloncem. Nedaleko vesnice Jistebsko, v oblasti dnes nazývané Kittelovsko podle slavného místního léčitele Eleazara Kittela.
I když ten žil v osmnáctém století, spojitost tu je. Jeho dům, vedle kterého je dnes muzeum, postavili i z kamenů, které v pravěku používali právě na výrobu nástrojů,“ říká spoluautor expozice Kittelova muzea Jan Vokurka.
Kámen dostal název metabazit typu Pojizeří a na evropském pravěkém trhu frčel.
„Třeba sekerky, nalezené v Bavorsku, pocházely ze sedmdesáti procent z Jablonecka.Ty z Jistebska byly evropskou značkou. Topem mezi sekerkami, něco jako soligenská ocel je královnou mezi nůžkami a noži,“ míní turnovský archeolog Jan Prostředník, který se na výzkumech podílel.
Kámen naši prapředci dolovali z jam na Maršovickém vrchu na jižním svahu Černostudničního hřebene. „Byl houževnatý a přitom dobře brousitelný a pevný v tahu. Vznikl mnohonásobným přetavením břidlice,“ popisuje Prostředník.
Myšlenku, že kamenné nástroje, které archeologové objevili v nejrůznějších koutech Čech i Evropy, pochází z jednoho místa, zastávali odborníci už před deseti lety. Bádání je dovedla až na Kittelovsko, kde našli staré těžební jámy i se zbytky ohnišť. Rozbory potvrdily, že hořela v době kolem pěti tisíc let před Kristem.
A jak se sekerky dostávaly z Jizerek dál? Lidé pochodovali z místa na místo a směňovali zboží. To z Jistebska odborníci vykopali například v Hřensku vzdáleném deset dnů chůze. „To tehdejší lidé mohli zvládnout. Sekerky, které stačilo už jen přibrousit, nosili do údolí a k tokům řek, odkud se dostávaly dál na Moravu, na západ Slovenska, jih Polska a Německa, na sever Rakouska a Maďarska a dokonce i do Nizozemí,“ poznamenal Vokurka.
Dobu, kdy naši prapředkové dobývali kámen, brousili ho, štípali a vyráběli z něj nejrůznější typy sekerek, připomene sobotní akce 16. července v Kittelově muzeu ve vesnici Krásná. „Pod dohledem archeologů si lidé mohou vyzkoušet technologii ručního opracování kamene a vyrobit si vlastní sekerku. A hlavně zeptat se na cokoli, co je bude zajímat o životě lidí v neolitu,“ poznamenal Vokurka.
Akce trvá od deseti dopoledne do šesti podvečer. Otevřené budou i další sbírky. Například expozice o životě Eleazara Kittela, o kterém místní říkali, že má smlouvu s ďáblem. K vidění bude také jeho alchymistická dílna a čarodějná kniha i výstava o lidovém léčitelství a historii Kittelovska.