Pražské tramvaje svezly už 36 miliard pasažérů

Soupravy, jezdící na elektřinu, křižují město už 120 let. K narozeninám dostaly průvod všech tramvajových generací a taky pomník na Letné. UVNITŘ GALERIE

Jízdenka stála celých osm krejcarů, což nebylo pro obyčejného Pražana v roce 1891 zrovna málo. Ale kdo by si chtěl nechat ujít první jízdu elektrickou tramvají?

V pondělí 18. července uplynulo 120 let od chvíle, kdy slavný vynálezce František Křižík poprvé v českých zemích k tramvaji namísto koní zapřáhl elektřinu.

„Je to výročí, které opravdu stojí za připomenutí,“ zdůraznil ředitel dopravního podniku Martin Dvořák.

Největší pražský dopravce, který každý den posílá na tratě přes šest stovek tramvají, se proto rozhodl slavit. Stylově na kolejích – od Muzea MHD ve Střešovicích vypravil jedenáct souprav, od těch nejstarších až po moderní typ ForCity 15T z dílen plzeňské Škodovky.

Výsadek politiků, zástupců dopravního podniku a dalších hostů, kteří tramvajovým průvodem jeli, byl na Letenském náměstí. V parku před Národním technickým muzeem pak elektrickému jubilantovi odhalili symbolický pomník s kolejemi a pamětní deskou.

„Tenhle pomníček si pražské tramvaje zaslouží, splnil se mi dlouholetý sen,“ prohlásil například historik dopravního podniku Pavel Fojtík.

Za 120 let svezly odhadem 36 miliard pasažérů a najely 5,8 miliard kilometrů.

Od zámečku k oboře

Než se technik a průmyslník František Křižík odhodlal prosadit svůj podnikatelský záměr, jezdily po královském městě pouze koněspřežné tramvaje. Například ulice Berlína už soupravy poháněné elektřinou brázdily o deset let dřív než v Praze.

„Za vhodnou příležitost k propagaci elektrické tramvaje považoval Křižík Zemskou jubilejní výstavu, která se v červenci roku 1891 konala na Výstavišti,“ popisuje historik Pavel Fojtík. Letná, kde trasa začínala, byla navíc oblíbeným místem pro nedělní procházky Pražanů. Koleje vedly od Letenského zámečku Oveneckou ulicí k bráně Královské obory Stromovka. Měřily 766 metrů.

Pro srovnání: dnešní pražské trati mají dohromady víc než 140 kilometrů.

„První cestující nasedli do tramvaje v devět hodin ráno. Mohli si vybrat ze dvou jednoduchých otevřených vozů, které vzhledem připomínaly oblíbené letní soupravy koněspřežné tramvaje,“ líčí Fojtík.

Od hranice Stromovky už museli cestující k expozicím na Výstavišti pěšky. František Křižík původně s prodloužením trati nepočítal, ale stalo se tak už o dva roky později.

Podvozek z Libně

K oslavám se připojilo i Národní technické muzeum, jehož budova v Kostelní ulici stojí v místech dnes už neexistujícího kolejiště.

Návštěvníkům v pondělí zdarma otevřelo dveře své opravené dopravní haly a pozvalo je také na cyklus „tramvajových“ přednášek.

Exponáty připomínající historii pražských elektrických tramvají v jeho letenských zdech ale lidé nenajdou. Muzeum je půjčilo svým kolegům z dopravního podniku do jejich střešovické sbírky.

„Máme tam například podvozek jedné z Křižíkových tramvají, která na konci devadesátých let devatenáctého století jezdila v Libni. Ty úplně původní elektrické vozy se bohužel nedochovaly,“ říká ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.