Od kulení, rafinace či barvení skla přes zlacení kovových komponentů a vyrábění těch nejtitěrnějších součástek se labyrintem chodeb, ateliérů, skladů a výroben dostáváme do prosvětleného showroomu, kde na nás čeká Vojtěch Malina, viceprezident divize Lighting společnosti Preciosa Group. Tedy nejúspěšnější a největší tuzemské firmy, která jako jeden z posledních mohykánů třímá prapor tradičního českého sklářství. V obrovské továrně v nenápadném severočeském městečku s názvem Kamenický Šenov na výrobní ploše 25 000 m2 bezmála 600 zaměstnanců vyrábí křišťálové lustry a světelné instalace pro interiéry a architekturu, s nimiž Preciosa v devíti pobočkách a pěti divizích po celém světě dobývá Čínu i Dubaj. „Před několika týdny jsme získali projekt na prezidentský palác v Abú Dhabí, o který jsme bojovali pět let. Největší svítidla v paláci budou mít až 17 metrů. Realizovali jsme také největší soukromou jachtu na světě o délce 180 metrů,“ říká Vojtěch Malina.
Váš konstruktér Josef Oulehla popsal, že v zadání svítidla s názvem Diamond of Fortune zazněl od klienta požadavek na „wow effect“. Co to přesně znamená?
Wow efekt nám zadal přímo investor, majitel kasina v Macau. Chtěl něco ohromujícícho, o čem se bude psát. Svítidlo Diamond of Fortune je spojením pohybujícího se světelného diamantu, fontány a patnáctimetrové skulptury. Každou půlhodinu se spustí hudba a světelná show. Diamant je pro asijský svět symbolem štěstí a návštěvníci kasina věří, že jim pomůže k úspěšné hře.
Jaké jsou nejvýraznější trendy v osvětlení?
V posledních letech je to „ambient lighting“. Světla už interiéry pouze neosvětlují, ale navozují atmosféru a spoluutvářejí celkový design. Vlastní osvětlení interiéru se často děje pomocí dodatečných zdrojů, jednoduchých žárovek schovaných někde ve stropě.
Pracujete často se zahraničními studii, jako v případě londýnského Areen Design?
Snažíme se co nejvíc. Máme pobočky po celém světě, jejichž hlavním zadáním je právě spolupráce se zahraničními architekty a projektanty. Na Diamond of Fortune jsme například spolupracovali s americkými společnostmi ECD a Pro Point.
Jak probíhá výroba takového obrovského lustru? Kolik lidí a jak dlouho na něm asi pracuje?
Tak to je různé. Největší svítidlo, které jsme kdy realizovali, pokrývalo strop o rozloze fotbalového hřiště. Dodat tento projekt nám trvalo asi rok a půl, samotná výroba půl roku. Na druhou stranu jsme před dvěma měsíci vyrobili svítidlo na míru kompletně od neexistujícího designu až po ukončenou instalaci za třináct dní. Oba tyto příklady by asi aspirovaly na Guinessovu knihu rekordů, minimálně na tu českou verzi z Pelhřimova. (směje se)
Máte nějaké mantinely v plánování projektu s investorem? Držíte si jako firma nějaké stylové požadavky na výslednou podobu?
Samozřejmě chceme pracovat prioritně se sklem. Požadavky jsou různé, důležité však je, aby byly proveditelné, s čímž občas návrhy architektů úplně nepočítají.
V 90. letech se Preciosa dostala do soukromých rukou a expandovala postupně na Blízký východ a do Asie. Jak velký byl podíl exportu před revolucí a jaký je dnes?
Přesná čísla já neznám, ale Preciosa je historicky exportně orientovaná firma. V případě Preciosy Lighting tvoří export přes 90 procent. Před revolucí jsme exportovali do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu, dnes to jsou především Asie, Střední východ a USA. Dramaticky se změnila i poptávka. V minulosti jsme se jako firma soustředili spíše na menší rezidenční svítidla, která se distribuovala přes velkoobchodníky k finálním zákazníkům. Za posledních patnáct let se poměr úplně obrátil. Dnes tvoří 80 % našeho obchodu zakázková výroba, svítidla, která se vyrábějí na klíč danému objektu. Teprve v průběhu realizace zakázky finalizujeme podobu a provedení svítidel. Stále ale obchodujeme i s hotovými rezidenčními svítidly, jež nabízíme v katalozích.
V roce 2010 nakoupili čínští spotřebitelé české sklo v hodnotě téměř 5 milionů dolarů a české šperky a bižuterii za 200 tisíc dolarů. Jak je pro vás důležitý čínský trh?
Čína je pro nás velmi důležitá, určitě mezi top 3 trhy celosvětově. V Číně je stále vnímání produktu z Evropy otázkou prestiže a české sklo tam má výborný zvuk. Také z tohoto důvodu absolvujeme náročný proces získání čínské certifikace CCC, kterou bychom jako první evropská firma v oboru měli obdržet do konce roku 2014.
Jak vlastně obstát při konkurenci na asijském trhu?
Odborností, servisem, designem a flexibilitou.
Velké zakázky realizujete i na Blízkém východě, jaká je situace tam?
Na tamním trhu jsme už dvacet let. Navázali jsme na tradici Preciosy a prorazili prostřednictvím klasických ramenových svítidel, která jsme dodávali do paláců a mešit. Založili jsme také pobočku v Dubaji a vytvořili silný tým, který se pak dostal k velkým zakázkám, jež nás dnes živí.
Jsou jednání s tamními šejky nějak specifická a složitější než u jiných zakázek?
K šejkům se bohužel většinou vůbec nedostaneme. Mají okolo sebe tým lidí, se kterými jako firma jednáme.
Liší se nějak kulturně požadavky na svítidla?
Například na Středním východě existují určité arabské motivy, jež zákazníci vyhledávají a chtějí v projektech použít. V Asii zase musíte respektovat filozofii feng-šuej. Nepřijatelné jsou třeba lustry s ostrými komponenty směřující dolů.
Jaký byl nejbizarnější požadavek klienta na světla, se kterým jste se během svého působení ve firmě setkal?
Pro hotel Hotram ve Vietnamu jsme nějakou dobu řešili design svítidla o velikosti deseti metrů. Když bylo designové řešení složené ze zavěšených hutních koulí připraveno, tak nám zákazník ukázal, do jaké místnosti vlastně objekt chce. Byl to titěrný skleněný světlík, jehož střecha by se zavěšením lustru o váze 600 kilogramů zbortila. Museli jsme tedy vytvořit jakousi pavučinu z ocelových lan, na která jsme jednotlivé koule zavěsili.
Nejdéle jste působil v Hongkongu, ale cestoval jste pracovně po celém světě. Která z vašich zastávek byla nejzajímavější?
Tokio. Japonci, jejich kultura i jídlo jsou úžasné.
V roce 2008 jste museli hromadně propustit kolem 400 zaměstnanců. Jak se změnil trh se svítidly po ekonomické krizi?
Během krize se naše zakázky neuzavřely, ale výrazně se zpomalily jejich realizace. Ekonomická krize nám vlastně otevřela oči. Začali jsme se víc soustředit na firmu a její přeuspořádání zevnitř. Zrychlili jsme výrobu. Zákazníci si dneska můžou objednat svítidlo na zakázku i přes mobil. Zdokonalili jsme také komunikaci, stejně jako rychlost, s jakou zakázky odbavujeme. Dnes v jednu ráno mi například napsal zákazník, že za několik hodin potřebuje znát rozpočet na světelnou instalaci, kterou pro něj připravujeme. A já mu díky nově nastavené komunikaci ve firmě ty údaje sehnal.
Co kdybyste se opozdil?
Nemůžeme si dovolit informaci nesehnat. Tohle nás právě odlišuje od ostatních. Za mého působení v Hongkongu se na jednom jednání ohledně osvětlení mrakodrapu zjistilo, že zapomněli na světla do restaurace. My jim je do sedmi týdnů spěšně vyrobili a dodali (zakázky trvají v průměru o půl roku déle). Klientka je nám dodnes velmi vděčná a podle asijského konceptu guan ši neztratila tvář před okolím, což je pro tamní kulturu klíčové. Náš pracovní vztah trvá i nadále, stejně jako dobrá pověst, kterou o nás šíří.
Preciosa nezveřejňuje údaje o svém hospodaření a její majitel s médii nekomunikuje. Je tedy těžké dopátrat se přesnějších čísel, ale kapitál Preciosy je údajně 1,05 miliardy korun a roční tržby jsou 4–5 miliard korun. Můžete být konkrétnější?
Na tuto otázku vám neodpovím. Pan Ludvík Karl už léta nezveřejňuje údaje o hospodaření a my jeho rozhodnutí respektujeme.
Jaký je majitel firmy Ludvík Karl šéf?
Charismatický pracovitý člověk s obrovským přehledem.
Pan Karl vlastní i fotbalový klub Slovan Liberec. Je to byznysový záměr, nebo sen fotbalového fanouška?
Pravděpodobně to bude kombinace obojího. (směje se)
Před dvěma lety jste otevřeli showroom v centru Prahy, kde prodáváte zákazníkům již sestrojené lustry a svítidla. Jaký zákazník si podle vás dnes koupí lustr Preciosa?
Koncept prodejny má dva účely – prodej hotových svítidel a kontraktační místo. Nejvíce si od nás lustry kupují cizinci.
Je prodej lustrů jednotlivým zákazníkům pro firmu finančně zajímavý?
Já osobně tvrdím, že není malých zakázek, takže pro nás určitě zajímavý je. Nedávno jsme například odeslali čtyři stolní lampičky do Sarajeva. Pomalu rozjíždíme i nový projekt Lifestyle Collections, což jsou limitované série luxusních svítidel pro koncové zákazníky, kteří ocení exkluzivitu.
Preciosa je nejúspěšnějším nositelem sklářského řemesla. Jak se staráte o jeho udržení?
Skupina Preciosa zaměstnává necelých 5000 lidí. Jaké je jejich věkové rozložení?
Různé. Máme tady mladší zaměstnance, kteří k nám jdou přímo ze školy, ale zároveň například výtvarník Jaroslav Bejvl starší pro firmu pracuje již obdivuhodných 52 let.
Je na Jablonecku zájem o sklářskou profesi?
Zájem sice je, ale pozvolna upadá. Snažíme se s tím něco dělat pomocí nabídek práce. Máme hodně zakázek a víme, že do budoucna jich bude ještě víc. Je smutné, že budeme mít ve světě strašně moc právníků a ekonomů, ale málo sklářů.
V Česku je prý nedostatek učňů, máte o nějakou profesi nouzi?
Máme nouzi například o kuličskou profesi. Je obtížná, a když ji přestanete dělat, po čase ztratíte grif. Lidí, kteří umí správně kulit sklo, je dnes málo. Brus ve skle tvořený kulením je navíc jeden z poznávacích znaků naší firmy. Nedávno jsme také spolupracovali na přípravě podkladů k akreditaci pro nový obor Sklo v architektuře.
Jsou nějaké výrobní postupy, které se za těch 100 let výroby téměř nezměnily?
Například už zmíněné kulení, rafinace nebo odlévání mosazi do písku – to jsou metody staré tři sta let! Tady v Šenově se snažíme o propojení tradičních metod s hi-tech technologiemi.
Na jaké zajímavé projekty se Preciosa Lighting v budoucnu chystá?
Před pár týdny jsme získali projekt na prezidentský palác v Abú Dhabí. Hodnota kontraktu je přes 100 milionů korun. Jde o projekt nejen velký a významný, ale také velmi náročný na kvalitu a servis. Navíc nám roste segment zaoceánských lodí a luxusních jacht. Realizovali jsme například největší soukromou jachtu na světě o délce 180 metrů pro jednoho z členů královské rodiny ze Středního východu. A do třetice, prvního ledna otevíráme tady v Kamenickém Šenově nové centrum pro výzkum a vývoj o rozloze 1000 metrů čtverečních. Jeho součástí bude i nová fyzikální laboratoř a černá komora na testování a analýzu vlastností světla.
Máte jako viceprezident podniku nějaký sen?
Rozvíjet dál sklářské řemeslo v Čechách a prostřednictvím unikátních produktů ho prezentovat v celém světě. Je to druh sociální odpovědnosti, kterou jako firma vnímáme.
