Hercule Poirot je i po sto letech od svého „zrození“ doslova celebritou. Sláva literární postavy dávno překročila hranice literatury, jeho fenomén pronikl i do filmu, tvář kníratého mužíka se objevuje na reklamních předmětech a oblečení a některé hlášky Poirota již zlidověly.
Poirot je hrdý Belgičan žijící v Londýně, který nesnáší, když si ho lidé pletou s Francouzem. Alergický je také na to, když se komolí jeho jméno, každému by mělo být přeci jasné, že se vyslovuje „Erkyl Poaró“. Je vybíravý v jídle, má vybrané způsoby a pečlivě o sebe pečuje, hlavně si hýčká svůj pověstný knír. Jeho největší zbraní při vyšetřování jsou potom jeho dokonalé „šedé buňky mozkové“. Na ty si nikdo nepřijde.
Agatha Christie (1890-1976) ve vlastním životopise napsala, že její rodné Torquay bylo za první světové války plné belgických uprchlíků, mezi kterými ji zaujal belgický policista ve výslužbě. A tak se zrodil Hercule Poirot, kterému bylo kolem šedesáti let. Byl to malý mužíček, proto prý zvolila s nadsázkou jméno podle hrdiny řecké a římské mytologie poloboha Herkula, který byl obdařen nadlidskou silou, odvahou i důvtipem. A jméno Poirot? „Už ani nevím, kde se vzalo, možná jsem ho někde viděla v novinách,“ řekla jednou.
Ve svém prvním případu Záhada na zámku Styles, který Christie napsala na základě sázky se svojí sestrou, Poirot řeší náhlé úmrtí bohaté paní Ingelthorpové. K jeho vyřešení ho pozval jeho přítel a jeden z nejvěrnějších souputníků kapitán Arthur Hastings, který se na zámku zotavoval ze zranění, které utrpěl na bojištích první světové války. Agatha Christie asi tehdy netušila, že se právě zrodila jedna z nejslavnějších literárních postav. V některých jejích dalších románech zase řeší případy slečna Jane Marplová, která je starou dámou spoléhající především na vlastní intuici.
Poirot se objevil v 33 románech, 54 povídkách a v divadelní hře. K asi nejslavnějším knihám s Poirotem patří Vražda v Orient-expresu (1933) nebo Smrt na Nilu (1937), sama Christie i kritici si také cenili Vraždu Rogera Ackroyda (1926).
„Byly chvíle, kdy jsem se sama sebe ptala, proč jsme stvořila tak protivného a nafoukaného tvora,“ řekla trochu s nadsázkou kdysi spisovatelka, která prý Poirota „někdy hluboce nesnášela“. Několikrát už s ním také chtěla skončit a její vztah k Poirotovi je často přirovnávám ke vztahu Arthura Conana Doylea k asi nejslavnějšímu literárnímu detektivovi všech dob, Sherlocku Holmesovi.
Poirot se během života dvakrát zamiloval a kromě Hastingse patřili k jeho věrným spolupracovníkům vrchní inspektor James Japp ze Scotland Yardu, snaživá slečna Felicity Lemonová nebo spisovatelka Ariadne Oliverová, která si získala přízeň čtenářů jako karikatura samotné Agathy Christie.
Hercule Poirot knižně zemřel na srdeční záchvat v knize Opona: Poslední případ Hercula Poirota, kterou Christie napsala ve 40. letech, ale která vyšla až v roce 1975. The New York Times tehdy dokonce otiskly jeho nekrolog. Poirot zemřel na zámku Styles, tedy v místech, kde začínal.
V roce 1976 zemřela Agatha Christie, ale její smrtí případy detektiva Poirota neskončily nadobro. Její potomci dali souhlas k pokračování příběhů britské spisovatelce Sophii Hannahové. Román Vraždy s monogramem vyšel jako nový titul s Poirotem v roce 2014, nyní vychází další kniha, která se jmenuje Zavřená truhla.
Poirot se dostal i na plátna kin a do televize. Za nejlepšího filmového Poirota je považován britský herec David Suchet (70), který se představil v asi sedmi desítkách televizních filmů. Sucheta si vybrala přímo rodina Agathy Christie a také herec sám toho pro úspěch hodně udělal, včetně nácviku akcentu, kostýmů nebo typické cupitavé chůze. Samozřejmě také hltal romány s Poirotem, což se mu vyplatilo.
Ve filmu Třináct u stolu si nejslavnější filmový Poirot Suchet dokonce zahrál inspektora Jappa, Poirotem byl v tomto snímku jeho největší konkurent v pomyslné bitvě o nejlepšího Poirota Peter Ustinov, který zazářil ve filmovém hitu Smrt na Nilu (1978). Další legenda britského filmu Albert Finney si Poirota zahrál ve Vraždě v Orient-expresu (1974).
