Není asi mnoho turistů, kteří by navštívili Londýn a nebyli v Britském muzeu. Vstup do něj je totiž zdarma. Bylo tomu tak vždy od jeho založení. Návštěvníkům se otevřelo před 260 lety, 15. ledna 1759.
Prvním jádrem sbírek Britského muzea byla pozůstalost lékaře a vědce sira Hanse Sloana, který své mohutné sbírky čítající přes 70 tisíc položek odkázal britské koruně. Pro své dědice si vymínil refundaci 20 tisíc liber. Když král Jiří II. vyslovil s transakcí souhlas, parlament odhlasoval vznik Britského muzea. Od svého založení řešila instituce jeden velký problém: jak získat vhodné výstavní prostory.
Muzeum pro tento účel odkoupilo dům knížete z Montagu, ve kterém přivítalo první návštěvníky, kterých tehdy bylo ročně kolem pěti tisíc. Sloanova sbírka obsahovala především knihy a rukopisy, ale i mnoho starožitností z Egypta, Řecka, Ameriky nebo Dálného východu. Britské muzeum se stalo první institucí svého druhu – sbíralo prakticky cokoli společného s historií či kulturou a nepatřilo žádné osobě ani spolku. O britské říši se v 19. století tradovalo, že nad ní slunce nezapadá.
Nikoli snad kvůli domýšlivosti, ale jednoduše kvůli celosvětovému rozprostření. O zajímavé přírůstky z celého světa tak muzeum nemělo nouzi a nastala kritická situace jejich skladování a umístění. Řešením byla demolice původní budovy a výstavba nového sídla, které lze v Londýně navštívit dosud. Neoklasicistní stavba architekta Roberta Smirka otevřená v roce 1851 byla ve své době největším staveništěm v Evropě a proslavila ji zejména čítárna s impozantní modro-zlatou kopulí uprostřed velké dvorany.
Ta sama se po svém zastřešení ze studia architekta Normana Fostera v roce 2010 stala dalším architektonickým bonbonkem. Primárními však zůstávají vystavované sbírky. Ty dnes pokrývají dva miliony let světové historie a kultury a rozšířily se na osm milionů položek. Pochopitelně ne všechny jsou vystaveny, ale návštěvníci si rozhodně přijdou na své. Tomu odpovídá i jejich počet – téměř šest milionů každý rok.
