Před závody žízní jako na poušti
Stříbrným mužem by se mohl nazývat liberecký kulturista Martin Holub. Na velkých závodech v poslední době končí na druhém místě. Stejně dopadl i na svých posledních štacích, na mistrovství světa federace NAC v Lucembursku a na mistrovství světa federace NABBA v brazilském Sao Paolu. Odtud přijel před několika dny.
Dva světové šampionáty máte za sebou, bylo složité se na ně probojovat?
Na lucemburské mistrovství jsme společně s dalšími třemi závodníky z Česka jeli na pozvání pořádající federace NAC. Já osobně ten závod bral spíš jako možnost ověřit si sám sebe před šampionátem v Brazílii, který byl pro mě tím podstatnějším. Tam jsem závodil pouze já a kolega Jiří Veinlich, protože tak daleká cesta je dost drahá a závodník si většinu platí ze svého. V minulosti tam vždy zamířili nejlepší kulturisté z mistrovství republiky, to se ale tentokrát před termínem mistrovství světa nekonalo.
Jak dlouho trvala příprava na šampionát?
Chtěl jsem tentokrát zaútočit na titul mistra světa, a tak jsem začal už vloni v říjnu. Nejdřív přišla na řadu objemová příprava, to znamená nabrat co nejvíc svalů. Trénuji proto dvakrát denně, šest dní v týdnu.
Není to ale asi pouze o cvičení, jako sportovec musíte před velkým výkonem přizpůsobit i složení stravy. Jak to mají kulturisté?
Aby nabral svalovou hmotu, je to především o změně stravy. Snažím se sníst co nejvíc bílkovin, tedy jím hlavně kuřecí a hovězí maso, těstoviny a rýži.
Jak vypadá v přípravě na závody váš denní jídelníček?
K snídani spořádám tak čtvrt kila mléčné rýže, stejné množství tvarohu, přidám i ovoce a lžičku medu. Při cvičení i po něm piju sacharidovoproteinový koktejl, kterým do těla dostanu velké množství bílkovin. K obědu si dám dvě stě gramů rýže, asi zhruba stejné množství kuřecích prs. Na svou hmotnost sto patnácti kilo sním denně kilo masa a zbytek dodám v doplňcích a koktejlech. Přece jen nakupovat každý den několik kilo masa by lezlo do peněz.
Pár týdnů po závodech máte váhu až o deset i patnáct kilogramů vyšší. To jste začal víc jíst nebo méně cvičíte?
To je hlavně kvůli tomu, že jsem doplnil tekutiny. V přípravě vypiju čtyři až šest litrů tekutin za den. Pár dní před závodem se doslova přepíjím, až deseti litry denně. A když mám závody třeba v sobotu, od středy přestávám pít, v pátek si dám asi dvě decky a v den soutěže už nepiju vůbec. Děláme to proto, aby se na těle dobře prorýsovaly svaly přes kůži. Pak si samozřejmě musí člověk dávat pozor, když potom zase přechází na normální pitný režim. Říkám si, že lidé na poušti trpí víc.
V závodě jste měl tedy o deset kilogramů méně než nyní, v jaké kategorii jste soutěžil a co konkurence?
V Brazílii jsem vážil sto pět kilo a soutěžil v kategorii Men body 2, tedy mužů do 179 centimetrů výšky. Mohl jsem už soutěžit i v kategorii Masters, která je určená pro muže nad čtyřicet let. Já jsem ale chtěl mít větší konkurenci, která je spíš mezi muži. V Masters můžu soutěžit vlastně až do smrti. Největšími konkurenty pro mě byl Brazilec a Angličan, ale soupeři jsou všichni, kteří na pódiu stojí.
A co dál? Pokusíte se znovu získat titul mistra světa?
Rozhodně. Příští rok ale závodění vysadím a budu se připravovat až na šampionát v roce 2013, který bude pořádat federace NAC na Kypru. Ještě letos ale pojedu do Anglie na Mr. Universe federace NABBA a pak do Hamburku na Mr. Universe NAC. Tam si poprvé zkusím soutěžit v páru společně s kamarádkou. Chce to jinou přípravu a nacvičit synchronizovanou sestavu. A pak také jako pořadatel na podzim chystám v Jablonci nad Nisou mistrovství republiky v kulturistice.
Závodit asi nebudete věčně, co třeba kariéra trenéra?
Právě kategorie Masters mi umožní soutěžit až do vysokého věku. Jinak mám s kolegou posilovnu a občas trénuji. Vloni jsem měl jednoho kluka na mistrovství republiky, teď připravuji dalšího na domácí mistrovství. Za trenéra se ale nepovažuju. Kulturistice se věnuju od pětadvaceti a chci v ní pokračovat i dál. Dokud mě zdraví nezastaví.
