Česká vláda počátkem února rozšířila seznam národních kulturních památek. V Královéhradeckém kraji nově požívá nejvyšší ochranu přehrada Les Království u Dvora Králové nad Labem a roubená stavba bývalého hostince Dřevěnka v Úpici.
Nové památky s nejvyšší ochranou se zařadily k patnácti stávajícím. Na další se nedostalo, přestože by se o prestižní status mohly ucházet.
Muzeum by mohla následovat katedrála
V Hradci Králové je v současné době jediná národní kulturní památka - Muzeum východních Čech. Ke skvostu architekta Jana Kotěry na labském nábřeží by se mohla zařadit katedrála svatého Ducha na Velkém náměstí.
Gotická stavba je hlavním kandidátem, ale mluví se také o dalším kostele v Gočárově areálu církve československé husitské. Sbor kněze Ambrože by se mohl stát památkou současně s katedrálou svatého Ducha.
„Oba objekty by si zasloužily stát se národní kulturní památkou. A to současně. Katedrála je významná cihelnou gotickou architekturou, a sbor kněze Ambrože je oproti tomu výrazem soudobé moderní architektury dvacátých a třicátých let minulého století. Jde o dva vývojové stupně sakrální architektury. Oba objekty jsme k zapsání na seznam doporučovali,“ řekl vedoucí odboru památkové péče hradecké radnice Jan Falta.
Na Hradecku požívá národní ochranu také Třebechovický betlém, zámek Hrádek u Nechanic a kaple Tří Králů ve Smiřicích. V celém kraji je potom dalších třináct národních kulturních památek. Podle ředitele Národního památkového ústavu v Josefově Oldřicha Peška se nyní rozšiřování seznamu národních kulturních památek neplánuje. Ústav však registruje hned několik památek, na které by v budoucnu mělo dojít.
„V kraji samozřejmě jsou památky, které je možné označit za památky národního významu. V tuto chvíli není další rozšiřování seznamu na pořadu dne, avšak je jen otázkou času, kdy by k tomu mělo dojít,“ řekl Pešek. Ke kandidátům na další národní kulturní památky patří kromě hradecké katedrály svatého Ducha také areál kostela svatého Jana Křtitele ve Slavoňově, roubený obytný dům číslo 53 ve Rtyni v Podkrkonoší a početná skupina Broumovských kostelů.
Bude památkou vlak či vlnobití?
V souvislosti s vyhlášením nových národních památek se často hovoří o nutnosti věnovat pozornost nejen stavbám, ale také movitým památkám a památkám technickým. Redaktoři Sedmičky se pokusili v Hradci Králové a okolí vybrat další adepty a našli i několik ojedinělých technických zařízení či strojů. Mezi národní památky se letos dostal třeba železniční motorový vůz Slovenská strela a také v Královéhradeckém kraji se o jedné lokomotivě jako o možné národní památce uvažuje. V železničním muzeu v Jaroměři mají vůbec první lokomotivu zkonstruovanou v Československu.
„Právě zjišťujeme, jaké podmínky bychom měli splnit, aby se mohla národní kulturní památkou stát,“ uvedl Vladimír Ujec ze Společnosti železniční výtopna Jaroměř.
Unikátem je také dosud funkční stroj na umělé vlnobití z roku 1932 v hradeckých lázních, ale také třeba planetárium na tamní hvězdárně.
„Jde o úplně první planetárium v tehdejším Československu. Zatím žádnou ochranu nemá, ale chráníme je jako oko v hlavě,“ řekl Jan Veselý z hradecké hvězdárny.
„Myslím si, že jako movitá věc by planetárium mohlo na národní památku aspirovat. V posuzování je důležitá jedinečnost. Pokud je nejstarší a dosud fungující, myslím, že by se o tom dalo uvažovat,“ řekl Falta.
Originální jsou také Novákovy garáže, zprovozněné v Hradci již v roce 1932. Třípatrová funkcionalistická budova vznikla v době, kdy se počet aut ve městě počítal na jednotky, případně desítky kusů. „Ten počin výstavby moderních a nadčasových garáží výrazně předběhl svoji dobu,“ podotkl Falta.
Pozornost budí i Gočárovo schodiště, betonové dílo postavené v roce 1910 a zasazené do historického jádra Hradce Králové anebo areál školních budov od stejného autora na hradeckém Tylově nábřeží.
Na zápis mezi národní kulturní památky marně čeká pevnost v Jaroměři Josefově. Naráží však na srovnání s Terezínem, který již takovou památkou je. „Jde o ojedinělou stavbu, ochranu by měl dostat celý pevnostní komplex včetně podzemí,“ řekl Milan Libich ze sdružení Ochránci památek pevnosti Josefov.
