V populární humoristické knížce Stopařův průvodce po galaxii popsal její autor podivné stvoření, které umí překládat řeč: „Babylonská rybka je malá, žlutá, trochu se podobá pijavici. Je to snad nejpodivnější tvor ve vesmíru. Když si strčíte babylonskou rybku do ucha, okamžitě rozumíte čemukoliv, ať je to řečeno jakoukoliv formou jazyka.“
V zemi vycházejícího slunce ale takového živočicha nepotřebují. Již brzy zde totiž největší japonský operátor NTT Docomo spustí aplikaci, která umožní překlad z japonštiny do čínské mandarínštiny, angličtiny a korejštiny. Spuštění služby se očekává již prvního listopadu.
Aplikace pro zařízení se systémem Android byla představena před měsícem na technologické výstavě Ceatec. Překládá řeč komunikujících po krátké pauze a nabízí i textový výstup. Firma již vydala i prohlášení, že v brzké době rozšíří nabídku jazyků. Na konci listopadu přibude francouzština, němčina, indonéština, italština, portugalština, španělština a thajština, takže aplikace bude umět překládat mezi deseti jazyky.
Společnost není jedinou, která se podobným problémem zabývá. Na podobné aplikaci pracují též ve společnosti Alcatel-Lucent. Francouzský ekvivalent od Alcatelu se bude jmenovat WeTalk a nabídne zhruba tucet jazyků. Společnost si klade za cíl, aby podobný překlad fungoval nejen při rozhovorech mezi dvěma účastníky, ale též při konferencích s více lidmi. Vedle toho pracují ve Francii na aplikaci MyVoice. Ta bude generovat hlasový výstup v barvě vašeho hlasu.
Nezahálí ani v Microsoftu, kde vyvíjejí projekt Translating Telephone. Podobnou aplikaci má ostatně již i Google. Ten zvládne překládat 17 jazyků při přímých rozhovorech dvou účastníků, ale projekt není připraven pro nasazení při telefonických hovorech.
„Tyto technologie nejsou tak dobré, jako když mluvíte cizím jazykem sám. Domnívám se, že strojový překlad nebude natolik spolehlivý, aby jej šlo využít pro obchodní účely, tedy v případech, kdy si musíte být opravdu jistí, co ta druhá osoba říká,“ řekl serveru BBC technologický expert Benedikt Evans ze společnosti Enders Analysis.
Zda se na podobné technologie mohou těšit i Češi je ovšem otázkou. Čeština totiž patří mezi velmi komplexní a složité jazyky, ne příliš vhodné pro strojové zpracování. Čechů navíc na světě není tolik, aby se investice do podobného výzkumu vyplatila. Prozatím bychom tedy neměli podléhat mylnému dojmu, že se v brzké době bez cizích jazyků zcela obejdeme.
