Uhlíkové nanotrubice, které jsou více méně jen srolovaný grafen, mají už řadu použití, asi nejznámější je v rámci materiálů pro části kol nebo automobilů, kde lze využít vlastností jako je nízká hmotnost a vysoká pevnost.
Použití je ale mnohem širší – u solárních článků, v bateriích, u optických zařízení a také elektronice. Vědcům z univerzity Madison ve státě Wisconsin (UW–Madison) se právě v této oblasti podařil velký milník, který opět posune možnost použití uhlíkových nanotrubic v elektronice o něco blíže.
Souboj s ostříleným křemíkem
Už poměrně dlouho se uvažuje o uhlíkových nanotrubicích jako budoucím materiálu, který by mohl v čipech nahradit křemík. Roky ale ubíhají a stále tu máme čipy založené hlavně na křemíku, kterým postupně dochází dech se zmenšováním hlavního prvku – tranzistoru pod hranici deseti nanometrů.
I když se již dříve podařilo vyrobit jednotlivé tranzistory z uhlíkových nanotrubic, při jejich vyšším počtu už docházelo k problémům a horším parametrům, než nabízí křemík.
Zmíněným inženýrům se ale podařilo celý proces optimalizovat a vyrobit matici tvořenou tranzistory z uhlíkových nanotrubic s hustotou 47 nanotrubic na mikrometr.
Vodivost se v takovém případě dostala na 1,7 mS na mikrometr, čímž se podařilo překonat stávající nejlepší pokus více než sedmkrát.
Tato vlastnost je velmi důležitá pro zvýšení rychlosti obvodů v čipech a tím pádem zvýšení celkové efektivity v poměru výkonu, spotřeby a pochopitelně i vyzařovaného tepla. Pokud jde o srovnání se stávajícími křemíkovými tranzistory, vyrobené vzorky z uhlíkových nanotrubic zvládnou už v této fázi 1,9x vyšší proud.
První použití lze očekávat u bezdrátových čipů
Nasazení tranzistorů z uhlíkových nanotrubic by ovlivnilo různé druhy čipů, ale dle tvůrců lze nejbližší použití očekávat především u bezdrátových čipů, které jsou určené pro komunikaci a přenos dat.
