Přerovské kýče: maják a kašna

Sedmička se zeptala stovky Přerovanů, co je pro ně největší městský kýč. V anketě „vyhrál“ maják u řeky.

Už za dva roky budou Přerované na novém Tyršově mostu míjet bronzového zubra, ptáka a betonové stromy. Podle některých Přerovanů to bude kýč. Sedmička se proto v anketě stovky z nich zeptala, která umělecká díla jim ve městě vadí už dnes. Lidé jich našli hned sedm.

Ačkoliv to měl být umělecký počin, maják v parku u Bečvy v anketě propadl. Získal nejvíce negativních hlasů. Nelíbí se svým zpracováním a podle lidí do rovinaté Hané nezapadá. „Nejsme přece žádné přístavní město, neležíme u moře ani na vyvýšenině. Navíc je to nevkusný barevný plecháč,“ míní například Adin Vyhlídka.

Roura, nebo kašna?

Za druhý největší „nepodarek“ označili lidé z Přerova kašnu na Masarykově náměstí z roku 2002. „Když se řekne přerovský kýč, vidím rouru s vodou v samém centru města. Zpracování kašny se zlatou korunkou nahoře je hrozné. Působí to až umělohmotně. Navíc pochybuji o umělecké hodnotě tohoto díla,“ tvrdí další Přerovan Roman Haken.

Radní města Václav Zatloukal má jiný názor. „Kašnu ani maják nepovažuji za průšvihový kýč. Mně mnohem více vadí budova Emosu na Masarykově náměstí, která naproti historickému Městskému domu vypadá hrozně. Už jsme s kolegy mluvili o tom, že kdyby budova připadla městu, investovali bychom do ní. Skelet by mohl mít polopropustné sklo, které by se jakoby zrcadlilo,“ uvedl Zatloukal. Třetí příčku nevkusných výtvorů obsadila socha, které v Přerově neřekne nikdo jinak než „u dvou prdelí“. Původně stála u obchodního centra Přerovanka, poslední léta zůstává v trávě koupaliště. „Měla znázorňovat dvě macaté socialistické ženy, ale to, jak je hrubě neotesaná, z ní dělá obludné dílo. Není divu, že ji zástupci Přerova raději odklidili z centra,“ podotkla Jana Peprná.

Přerované nešetřili ani další díla. Čtrnáct lidí označilo za kýč sochu, která od roku 2006 stojí v parku Michalov jako symbol přátelství mezi Přerovem a Cuijkem. „Říká se darovanému koňovi na zuby nehleď a tu skulpturu věnovali Přerovanům Holanďané, ale černý pomník se zlatou kačenou se jejich umělci moc nepovedl. Vypadá jako smuteční náhrobek,“ konstatoval další oslovený v anketě Jan Minařík.

Model města odflákli

V průzkumu dali lidé najevo, že je provokuje budovatelská socha svářeče ve Škodově ulici, kterou v pětašedesátém roce nechaly na zakázku vyrobit Přerovské strojírny. Mezi nejméně zdařilá umělecká díla přiřadili i bronzový model města, který stojí před radnicí. „Nejde o něm říct, že je to kýč, ale zdá se mi málo propracovaný. Když to srovnám s olomouckou maketou, vypadá odfláknutě,“ myslí si Přerovan Martin Kavka.

Rozpaky vzbudily také dvě malé stavby, které vznikly na třídě 17. listopadu teprve letos - pro ty se vyslovilo deset lidí. „Plechové boudy se tváří jako architektonicky vyladěné dílo zakrývající někdejší vstup do podchodu, ale mně připomínají nevzhledné garáže uprostřed chodníku,“ nešetřila kritikou Alena Zahradová

Co na to architekt?

Přerovský architekt Jan Horký ani jednu ze sedmi věcí nevnímá jako kýč. „Jsou to spíše kontroverzní díla pořízená z veřejných peněz, a proto provokují ještě více. Kýč je dílo, které se chce podbízivě zalíbit - a to bez snahy o nápad či autorský vklad,“ vysvětlil Horký.

Ten považuje za kýč třeba na růžovo přetřené břízolitové fasády, snažící se vypadat jako bavorský domek, nebo plastová okna, tvářící se jako dřevěná. „Kýč jsou pro mě i zbytečné obloučky, výstupky, sloupky, kraječky - prostě takzvaně přecukrované věci ,“ podotkl Horký.

Co je podle vás v Přerově největší kýč?