Přeshraniční poskytování služeb v rámci trhu EU | E15.cz

Přeshraniční poskytování služeb v rámci trhu EU

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Pokud česká stavební firma nebo živnostník dostane možnost poskytovat své služby na území jiného členského státu Evropské unie, je to jistě samo o sobě úspěchem. Je však třeba dát pozor na určité nástrahy, které s sebou právní a administrativní rámec komunitární regulace přináší.

Vstupem do EU se Česká republika stala součástí tzv. jednotného vnitřního trhu. V rámci adaptace našeho trhu nejen zboží, ale i služeb na ten evropský bylo zavedeno několik přechodných období, ve kterých nebylo umožněno plně využívat výhod vyplývajících z tohoto vnitřního trhu. V loňském roce však padla i poslední bariéra v podobě omezeného pohybu pracovních sil v oboru stavebnictví do Německa a Rakouska a z těchto států, není tak žádný problém využít veškeré možnosti, které se tak českým firmám i živnostníkům v současné době nabízejí.

#####Volný pohyb osob a služeb není totéž

Právo Evropské unie rozlišuje v přeshraničním poskytování služeb mezi dvěma pojmy - volný pohyb osob a volný pohyb služeb. Jestliže se v prvním případě jedná o svobodu zakládání společnosti nebo zřizování živnosti za stejných podmínek, jako jsou poskytovány tuzemským občanům, pak pod druhým souslovím se skrývá právo poskytovat služby, ke kterým má subjekt oprávnění ve své domovské zemi, dočasně a příležitostně na území členského státu, aniž by bylo potřeba se trvale usazovat. Termíny dočasně a příležitostně nejsou nijak konkrétně definovány, ale obecně lze říct, že se musí jednat o práci, která nevykazuje znaky dlouhodobosti a periodičnosti a není vázána na jedno určité místo. V případě stavební činnosti se pak za dočasnou považuje i stavební zakázka, jejíž provedení je dlouhodobějšího charakteru, pokud není současně vykonáváno více na sobě nezávislých zakázek.

#####Realizace volného pohybu služeb

[file:13320:small:right]

Volný pohyb služeb lze realizovat tak, že česká společnost vyšle své zaměstnance zaměstnávané na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti pro výkon zakázky do hostící země, po celou dobu však tito zaměstnanci zůstávají v pracovním poměru u českého zaměstnavatele. Naopak nelze vyslat zaměstnance zaměstnávaného prostřednictvím dohody o provedení práce, neboť za takového zaměstnance nejsou odváděny nezbytné platby sociálního pojištění a příslušná okresní správa sociálního zabezpečení by tak nevydala potvrzení o příslušnosti zaměstnance k právním předpisům sociálního zabezpečení (tzv. formulář A1, resp. formulář E101 platný pro Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko), které je nezbytné pro „přijetí“ vyslaného zaměstnance v přijímajícím členském státě. Společnost rovněž nemůže vyslat zaměstnance ihned po vzniku pracovního poměru. Potvrzení na formuláři A1, resp. E101, totiž vydá okresní správa sociálního zabezpečení teprve tehdy, když obdrží za tohoto zaměstnance alespoň jednu platbu do systému sociálního pojištění. Ještě před vysláním zaměstnance by si však společnost měla ověřit, zda přijímající země nevyžaduje notifikační povinnost. V takovém případě je třeba zaměstnance ještě před příchodem do země nahlásit u příslušného úřadu. Pokud zaměstnanec stráví výkonem práce v hostitelské zemi dobu delší než tři měsíce, vyžaduje se také nahlášení v příslušné policejní služebně a vyřízení přechodného pobytu občana Evropské unie. Je nutné si uvědomit, že výše uvedený postup se uplatní na zaměstnance, kteří jsou občany České republiky nebo jiného státu Evropské unie. Pro zaměstnance - občany třetích zemí mimo Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko - platí stále povinnost získat pracovní povolení. Pro práci v některých členských zemích, například v Německu, stále neskončila přechodná období stanovená v přístupových smlouvách pro Rumunsko a Bulharsko, takže i tito občané budou potřebovat pracovní povolení, a to pravděpodobně do konce roku 2013.

#####Ohlášení výkonu činnosti

Pokud stavební zakázku získal živnostník s oprávněním k výkonu dané činnosti, může sám zakázku v jiné členské zemi provést obdobně jako vyslaní zaměstnanci podle předchozího odstavce, aniž by bylo potřeba opatřit si jakékoli oprávnění k činnosti podle právního řádu přijímající země. Neplatí to však bezvýjimečně. V případě, že se jedná o provedení zakázky - ať už živnostníkem, nebo českou obchodní společností - v regulované profesi, jejichž výčet je zahrnut ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2005/36/ES ze dne 6. 7. 2005, je nutné výkon činnosti v hostitelské zemi ohlásit ještě dříve, než práce započne. Takové ohlášení má však platnost pouhý 1 rok, a je třeba jej tedy v případě potřeby obnovovat. V odvětvích, jejichž výkon může mít vliv na veřejné zdraví nebo bezpečnost, kam v některých členských státech spadá i stavebnictví, může být požadováno, aby byla kvalifikace poskytovatele služeb navíc ověřována, zda je v souladu s požadavky na podnikatele ve stejném oboru činnosti v hostitelské zemi.

#####Nástrahy daňové i právní

[file:13321:small:right]

Vysláním zaměstnanců za realizací stavební zakázky však pro české firmy vše nekončí. Nejenže se musejí „poprat“ s pravidly pro placení daně z příjmů a daně z přidané hodnoty, která se poskytnutím služby v zahraničí značně komplikují, ale jsou povinné ve vztahu ke svým vyslaným zaměstnancům dodržovat podmínky směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 96/71/ ES ze dne 16. 12. 1996 o vysílání pracovníků. V ní se stanoví, že členské státy zajistí, aby poskytovatel služeb zaručoval bez ohledu na české právo vyslaným pracovníkům pracovní podmínky hostitelského státu, které jsou stanoveny jednak právními či správními předpisy, jednak i kolektivními smlouvami nebo rozhodčími nálezy, pokud však nejsou tyto podmínky hostující země pro zaměstnance znevýhodňující. Vysílající zaměstnavatel tak má povinnost dodržovat stanovenou maximální délku pracovní doby, minimální dobu odpočinku, a dokonce i minimální mzdu stanovenou pro hostitelskou zemi, přičemž za nedodržení těchto podmínek může být vysílajícímu zaměstnavateli uštědřena vysoká pokuta nebo i zákaz účasti na veřejných zakázkách. Ne vždy se tak může provedení stavební zakázky v jiné členské zemi vyplatit. Na konkrétním případu z Německa je vidět, že je třeba si před poskytnutím služby vše dobře propočítat.

#####Jednotná kontaktní místa

Z výše uvedeného tak lze vyvodit, že rozšíření podnikatelských aktivit přeshraničním poskytováním služeb má své klady i zápory. Přes uvolnění pohybu služeb v rámci jednotného vnitřního trhu i pro české podniky se stále vstup na trhy jiných členských států potýká s požadavkem na vyřízení řady formalit. Za tímto účelem je nicméně možné využít pomoci a služeb tzv. jednotných kontaktních míst, která byla zřízena v souladu s právem Evropské unie jako informační místa pro podnikatele na unijním vnitřním trhu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video