Při měření používají i skleněnou kouli | E15.cz

Při měření používají i skleněnou kouli

V kocelovické meteostanici neustále zvoní telefony. Lidé se ptají na počasí. Odsud ale odcházejí jen měření, ze kterých sestavují předpovědi v Komořanech.

„Co tam s tím počasím děláte?“ To je nejčastější věta, která se ozývá v telefonu na pracovním stole kocelovických meteorologů.

S „děláním“ počasí to nemají vůbec jednoduché. „Na Blatensku je celkově neustále sucho, a proto po nás lidé chtějí dešťové srážky. Jinde v okrese mají vody dost, a tak chtějí slunce,“ říká meteorolog Václav Sýkora.

Nejvíc volání je v létě. Soukromníci i zemědělci suší seno, sklízejí z polí, lidé přestavují chalupy, pořadatelé plánují kulturní akce, vodáci vyrážejí na řeky, rodiny balí kufry na dovolenou. „Když se třeba žene bouřka, chtějí vědět, kdy začne a kdy skončí. A to na minutu přesně. Dokonce po nás chtějí, abychom jim dali záruku,“ popisuje mimopracovní telefonáty meteorolog Sýkora. Mimopracovní proto, že kocelovická stanice předpovědi počasí nedělá. Je pouze jednou ze stanic, která nahlašuje údaje o počasí.

Data z celé republiky jdou do Komořan

Pracovní den čtyř meteorologů, kteří se v Kocelovicích střídají, začíná v půl šesté ráno a končí v půl desáté večer.

Po celý den měří, zaznamenávají a pozorují vše, co s počasím souvisí a každou hodinu přes počítač odesílají do Komořan data o teplotě a tlaku vzduchu, vlhkosti, rosném bodu, směru, rychlosti a nárazech větru, o teplotě půdy, stavu a průběhu počasí, o srážkách, o oblačnosti.

V Komořanech shromažďují data ze všech stanic v České republice i z okolních států a vytvářejí takzvané synoptické mapy.

Ty názorně představují, kde se právě nachází tlaková níže označovaná velkým N, tlaková výše V, teplé, studené a okluzní fronty. Z jejich pohybů se pak v televizi dozvíme o počasí v nejbližších dnech.
V Kocelovicích mají různé měřící přístroje rozmístěné kolem stanice, pod zemí i na její střeše. Jediné, co v Kocelovicích nemají, je žabka rosnička, která by se posouvala po žebříku v láhvi podle aktuálního počasí.

Zato tam používají skleněnou kouli a ježka. Ani bez jednoho se neobejdou. „Koule je součástí přístroje nazývaného slunoměr, kterým se měří délka slunečního svitu. Přístroj pracuje podobně jako lupa,“ vysvětluje vedoucí stanice Vladimir Kovář.

Paprsek, který projde koulí, vypálí na papírové pásce stopu a její délka značí dobu slunečního svitu. Ježek je také koule, ale kovová. Je vidět na stožáru střechy meteostanice. Má chránit budovu před hromy a blesky, protože stanice stojí na Kněžském vrchu s nadmořskou výškou 519 metrů, což je nejvyšší kopec v okolí.

Původní klasické hromosvody byly na bouřky krátké. Ježek stahuje energii z mraků a blesky nepustí blíže než na dvě stě metrů od stanice. Tím chrání veškeré elektronické vybavení stanice, které musí fungovat za všech okolností.

Vedle různých nejmodernějších měřících přístrojů spoléhají meteorologové i na vlastní oči. Těmi sledují dohlednost a množství a druh oblačnosti.

Dohlednost určují podle viditelnosti určitých bodů. Ze střechy stanice je za dobrého počasí vidět až na nejvzdálenější horu Velký javor v Bavorsku, která je odsud pětasedmdesát kilometrů. Dalším orientačním bodem je padesát kilometrů vzdálený Boubín nebo dvanáct kilometrů vzdálený Třemšín.

„Množství oblaků označujeme v číslicích. Například údaj pět osmin znamená, že mraky pokrývají pět osmin oblohy,“ vysvětluje Václav Sýkora.

Podle čeho se měří intenzita bouřek

Důkladné zápisy vedou meteorologové i o bouřkách. „Zaznamenáváme odkud přišla, jak dlouho trvala, jakou měla intenzitu. Tu určuje měřič blesků a za hodinu jich může být na stovky,“ uvádí meteorolog. Výjimkou nebývají ani kulové blesky.

Čtyřiatřicet let vedou v Kocelovicích pravidelné záznamy o teplotách a srážkách. Málokdo si už dnes pamatuje, že 6. června roku 1975 byla nejnižší noční teplota minus 0,1 stupně Celsia a nejvyšší denní 27. července 1983, kdy teploměr vyšplhal na 38,1 stupně Celsia.

Nynější meteorologická stanice, která zahájila provoz 1. března 1975, není jedinou, která v Kocelovicích kdy byla.

V místech zvaných Nový Dvůr ve východní části kopce Kněžský vrch meteorologové měřili a pozorovali už od 1. února 1923 až do 30. listopadu 1946.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.